Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie

Dnes tu máme pozoruhodný multispektrální pohled směrem do souhvězdí Malíře, přesněji na Seyfertovu galaxii Pictor A, vzdálenou bratru 500 milionů světelných let. Snímek má dost vysoké rozlišení, aby nadšencům mohl posloužit třeba pro tisk plakátu. Na vzniku snímku se bezmála 130 pozorovacími hodinami podílela velkovýrobna efektních rentgenových obrazů, observatoř Chandra a soustava radioteleskopů ATCA.

Na snímku jsou červeně zobrazeny radiové laloky, o jejichž zobrazení se postaraly radioteleskopy Australia Telescope Compact Array. Dále tu máme v modré barvě, která reprezentuje data pořízená observatoří Chandra, překrásný polární výtrysk vedoucí od světlé skvrny  ve středu snímku – kde se nachází místní supermasivní černá díra – směrem vpravo. Je to právě on, který Chandra teamu evokuje onu Hvězdu smrti, zároveň však přiznává, že slavná sci-fi předloha působí vedle této podívané jako dětská hračka. Délka výtrysku je celých 300 000 světelných let (trojnásobek průměru naší Galaxie, Mléčné dráhy). Souhra takových rozměrů spolu s často vyzdvihovanou rozlišovací schopností Chandry a relativně malou vzdáleností (na kosmická měřítka – samozřejmě) umožňuje studovat nebývalé detaily a testovat tak různé teorie popisující chování těchto extrémních jevů. Výtrysk je ukončen další světlou skvrnou, tzv. hotspotem, což není nic jiného než rázová vlna, vznikající při nárazu výtrysku do okolního prostředí, podobná té, kterou známe od nadzvukových letadel.

Neméně důležitý ačkoli hůře rozenatelný, ale přesto nepochybný je proud, který odpovídá druhému výtrysku mířícímu přesně opačným směrem. Vědci jeho existenci z různých důvodů tušili už dříve, nyní je tu ale přímé pozorování. Podrobná analýza ukazuje, že možným původcem rentgenového vyzařování obou výtrysků by mohlo být synchrotronové záření, vznikající při krouživém pohybu elektronů podél magnetických siločar.

Jak už to bývá, teorie o synchrotronovém záření má drobnou vadu na kráse, a sice tu, že k tomu by vyzařující elektrony musely být nějak průběžně urychlovány, a takový mechanizmus si v tuto chvíli neumíme představit. Alespoň se podařilo vyloučit jednu z dosud uvažovaných možností totiž inverzní Comptonův rozptyl reliktního záření (CMB), podle níž by elektrony získávaly dodatečnou energii pro svůj pohyb ze srážek s fotony tohoto pozadí, fotony by pak na rozdíl oproti normálnímu Comptonovu rozptylu ze srážek odcházely s nižší energií. Tomu však neodpovídají relativní jasy obou výtrysků. Snad můžeme doufat, že další výzkum, zvláště za pomoci rýsujících se výkonných rentgenových observatoří, vnese do věci jasno.

Zdroje informací:
http://chandra.harvard.edu/

Zdroje obrázků:
http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/

http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/
http://chandra.harvard.edu/
http://iopscience.iop.org/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

3 komentářů ke článku “Kam se hrabe hvězda smrti – rentgenová astronomie”

  1. Steve napsal:

    Takovéto údaje z 500 mil ly vzdálené galaxie je velmi obdivuhodné.
    Prozkoumat takto podrobně tak vzdálené místo je asi i časově náročné. Stále mi ale připomíná, jako kdybychom byli v krajině a podrobně zkoumali 1 květinu na ohromné louce, mě by spíše zajímal komplexní obraz celé té „krajiny“ minimálně ocelenou 3D mapu naší galaxie s okolními galaxiemi do 100 mil ly.

    • Milan Štrup Redakce napsal:

      Ano tato pozorování jsou velmi časově náročná. Konkrétně tento pohled si vyžádal 128 hodin pozorovacího času. Nějak mám pocit – vzhledem k tomu, jak takových snímků přibývá – že jak Chandra stárne, tak lze časy potřebné pro takové snímky snáze zařídit. To první pozorování Pictor A trvalo 8 hodin.

      Ono je to tak, že ten celkový pohled neumíme vytvořit jinak než z jednotlivých pozorování.

      Pokud by Vás to zajímalo, tak Chandra team před časem spustil takovouhle fajnovinku pro rentgenový obor. Lze tam filtrovat objekty dle pozice ve vesmíru a dle jejich povahy. Určitě si najdete to svoje. Mapa je alespoň zatím často aktualizovaná.
      http://chandra.si.edu/photo/map/

      Co vím tak nejbližší aktivní galaxie je nějakých 10 – 16 mil ly daleko, jmenuje se Centaurus A a Chandra nám na ní zprostředkoval skutečně úchvatný pohled. Pozorovací náročnost obnášela 9,5 dne. Její výtrysky -jakkoli je díky nízké vzdálenosti máme jako na dlani – dosahují „pouze“ pár desítek tisíc světelných let.
      http://goo.gl/Sd2Cz1

Napište komentář k Steve

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.