Kosmotýdeník 170. díl (14.12. – 20.12.2015)

Máme za sebou jeden z nejnáročnější a nejnabitějších týdnů. A to nejen kvůli předvánočnímu shonu, ale hlavně z hlediska kosmonautiky. Došlo k pěti startům, dvěma ruským, jednomu evropskému, jednomu indickému a jednomu čínskému. Dva ze startů jsme pro vás česky živě komentovali. Proto v Kosmotýdeníku naleznete většinu startů jen jako souhrn, protože jsme zpravodajství o nich už pokryli během týdne. Podrobně se však podíváme na start indický. Následně zamíříme svůj pohled na velmi příjemné zprávy ohledně rozpočtu NASA na fiskální rok 2016 a nečekaný vývoj mise k Europě. Nevynecháme ani dění u SpaceX, která se chystá obnovit lety raket Falcon 9. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezkou sváteční neděli.

Singapurské satelity na indické raketě

Ve středu 16. prosince v 12:30 GMT se z indického kosmodromu Sriharikota zvedla raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Pod aerodynamickým krytem rakety se skrývalo celkem šest satelitů. Všechny satelity pocházely ze Singapuru. Jednalo se o další komerční let této rakety. Právě komerční lety jsou pro indický kosmický program důležitým zdrojem příjmu. PSLV si na účet tímto startem připsala již 31. úspěšný start v řadě. Jedním z hlavních úkolů krom vynesení primárního nákladu, bylo ověřit, zda poslední stupeň rakety dokáže umístit náklad na různé oběžné dráhy, což by byla premiéra pro raketu PSLV. To se nakonec podařilo a pro Indii to znamená příjemný posun vpřed.

Primárním nákladem byl satelit Teleos 1

Primárním nákladem byl satelit Teleos 1
Zdroj: http://spacenews.com/

Primárním nákladem byl satelit Teleos 1, který vážil při startu 1400 kg. Během jeho pětileté plánované mise bude k dispozici mnoha institucím. Byl postaven jako zkušební platforma, vybavená výkonnými optickými systémy, které se dají použít pro různé aplikace. Jeho pracovní čas bude pronajímán různým zájemcům a výsledný seznam zkoumaných úkolů tak doposud není znám a bude se s časem vyvíjet. Satelit je usazen na kruhové orbitální dráze ve výšce 550 kilometrů a sklonem 15 stupňů k rovníku. Záznam ze startu (velmi dlouhý) si můžete prohlédnout zde.

Dalším nákladem bylo pět menších satelitů:

Malý satelit VELOX-CI vážící 123 kilogramů je určený pro výzkum tropických oblastí, kde bude monitorovat životní prostředí za použití techniky rádiového zákrytu. Družice bude provozována z pozemní stanice, která se nachází v Nanyang Technological University, která je jeho stavitelem a sídlí v Singapuru.

Kent Ridge 1, je 78 kg vážící mikrosatelit, který vyvinula Národní univerzita v Singapuru. Nese dva hlavní vědecké přístroje: multispektrální fotoaparát a krátkovlnnou infračervenou multispektrální kameru. Jako druhotný náklad pak veze barevnou kameru, která bude online přenášet obraz z orbity na Zem.

Velox II

Velox II
Zdroj: http://news.ntu.edu.sg/

VELOX-II je třináctikilogramový cubesat, tvořený šesti standardními bloky 10 x 10 cm. Jedná se o technologický demonstrátor, který nese tyto přístroje: Demonstrátor komunikačního zařízení pro vědecké přístroje, experimentální GPS modul a počítač, který má napravovat navigační chyby vzniklé při přenosu dat a další drobné technologické demonstrátory. Tento satelit byl vyvinut v Nanyang Technological University v Singapuru.

Athenoxat 1 je opět cubesat, který je tentokrát sestaven ze tří standardních jednotek pro cubesaty. Byl navržen, vyvinut a postaven v Microspace Rapid Pvt Ltd. Která má svoji laboratoř v Singapuru. Jedná se o technologický demonstrátor technologií, které by na cubesatech mohly sloužit pro dálkový průzkum Země.

Galassia je tvořena dvěma jednotkami cubesatů a váží 3,4 kilogramu. Vyvinuta byla v National University of Singapore. Na její palubě se nachází dva hlavní vědecké přístroje. Jeden měří celkový počet elektronů v ionosféře nad Singapurem, a druhý je malý foto-zoom kvantový systém pro získání korelačních kvantových dat z vesmíru. Nad úkolem tohoto přístroje si autor Kosmotýdeníku není jist, co by mohl zkoumat a bude rád, když mu některý čtenář popíše v komentáři i pro ostatní jeho účel.

Kosmický přehled týdne:

Velmi významná zpráva přišla z USA, kde se schválil zákon o rozpočtu NASA na fiskální rok 2016. I když se po celý současný rok objevovaly velmi negativní zprávy o financování programu soukromých dopravců a programu SLS, nakonec rozpočet přinesl více financí, než bylo vůbec požadováno. Samotný rozbor je na samostatný článek a pravděpodobně se jej na portálu kosmonautix.cz dočkáte. Krom sta procentního splnění požadavků NASA pro komerční lety nás však zaujala ještě jedna, velmi lákavá věc.

Již v srpnu jsme vám psali, že se chystá mise k měsíci Europa, která by zakotvila na orbitální dráze planety Jupiter a měsíc by zkoumala při plánovaných průletech kolem něj. NASA pro rozjetí programu požadovala na rok 2016 třicet milionů dolarů. Po schválení rozpočtu však přišla nečekaná vlna euforie, protože pro projekt bylo na příští rok vyčleněno celkem 175 milionů a tento nárůst rozhodně není bezúčelný.

V návrhu totiž vysloveně stojí, že finance jsou určeny pro dokončení designového konceptu orbiteru, ale krom něj také landeru. Dočkáme se tak pravděpodobně přistání na tomto velmi lákavém a zajímavém měsíci. Vše by navíc mělo směřovat k tomu, aby start proběhl v roce 2022. A zde je další velmi zajímavá zpráva. Nosičem by se pro tuto misi měla stát raketa SLS. Není zatím jasné, jak to v roce 2022 bude s lety SLS vypadat. Ale zatím se zdá, že se nám velmi přiblížil start mise EM-2, která pošle lidskou posádku k Měsíci a této mise. Uvidíme, zda se nedočkáme dvou startů SLS v průběhu dvanácti měsíců. Navíc se zdá logické, ale to už pouze spekulujeme, že by mise k Europě mohla být před letem EM-2. Při tomto letu by se totiž mohl otestovat nový druhý stupeň pro verzi SLS 105 tun před tím, než s ním poletí lidé.

Nyní se vrátíme k misi EM-1, která by v roce 2018 měla při premiérovém letu rakety SLS vynést loď Orion k Měsíci. Na samotné lodi Orion byl dnes dokončen předposlední svar ze sedmi. Jak aktuálně loď vypadá se můžete podívat na fotografiích.

Na Orionu byl dokončen předposlední svar

Na Orionu byl dokončen předposlední svar
Zdroj: https://c2.staticflickr.com/

Celkový pohled na dvě zbývající části, které se ještě musí svařit pro dokončení kostry lodi Orion

Celkový pohled na dvě zbývající části, které se ještě musí svařit pro dokončení kostry lodi Orion
Zdroj: https://c1.staticflickr.com/

Start vylepšeného Falconu 9 v1.2 od SpaceX by měl přijít v noci z neděle na pondělí ve 02:29 SEČ. Samozřejmě pro vás připravujeme česky komentovaný živý přenos a s těmi, co si takto brzy přivstanou, se těšíme na slyšenou. Velmi lákavý start, který má v plánu krom vynesení jedenácti satelitů ORBCOMM, také pokus o přistání prvního stupně. Jak už jsme vás informovali, možná dojde k přistání na pevnině. O tom by se mělo rozhodnout asi 45 minut před startem. Bylo již vydáno i upozornění, že obyvatelé střední Floridy, by mohli zaslechnout třesk při přechodu na podzvukové rychlosti, stejně jako slýchávali, když se vracely raketoplány.

SpaceX zároveň oznámila i termín dalšího startu. Mohli bychom se jej dočkat 17. ledna v 7:42 SEČ. Náklad bude evropsko americký satelit Jason-3, který bude provozovat společnost NOAA. Hlavním úkolem bude sledování termodynamiky oceánu a proudění živin.

Mobilní plošina na ISS během výstupu

Mobilní plošina na ISS během výstupu
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/

Tento týden bylo dění na Mezinárodní vesmírné stanici velmi hektické. Nejdříve při příletu nové posádky v Sojuzu TMA-19M došlo k selhání automatického naváděcího systému a Jurij Malenčenko proto převzal řízení lodě a úspěšně se ke stanici připojil. Nejprve se zdálo, že v selhání má možná prsty radiový signál ze soukromé lodi Cygnus, která nyní kotví u stanice, a který ruský systém vyřadil neplánovaně z provozu. Nakonec se ukázalo, že šlo o selhání jednoho ze dvou manévrovacích motorů na přechodovém úseku pro pohyb směrem dolů z pohledu kosmonauta (do osy -Y).

Krom připojení se však problémy nevyhnuly ani samotnému vybavení stanice. Mobilní vozík, který se po kolejích přesouvá po příhradovém nosníku stanice, totiž nedokončil svůj přejezd a bez napájení zůstal stát kousek od svého dokovacího místa. Vzhledem k tomuto problému bude muset Scott Kelly a Tim Kopra na neplánovaný výstup do vesmíru. Ten se uskuteční již v pondělí 21. prosince, nebo v úterý 22. prosince.

Vozítko Curiosity v současnosti na Marsu zkoumá duny tvořené tmavým pískem. Projíždí velmi fotogenickou krajinou, a proto se podívejte na několik velmi zajímavých snímků. Největší z dun se jmenuje Namib.

Duna Namib

Duna Namib
Zdroj: https://farm6.staticflickr.com/

Detail duny Namib

Detail duny Namib
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/

Okraj duny Namib

Okraj duny Namib
Zdroj: http://mars.jpl.nasa.gov/

Okraj duny Namib v barvě

Okraj duny Namib v barvě
Zdroj: https://lh3.googleusercontent.com/

Sonda InSight, která by v příštím roce měla zamířit k Marsu, nakonec svůj start stihne. Problémy s těsností hlavního vědeckého přístroje nakonec půjdou dobře odstranit a termín startu není ohrožen. Na povrch sondy byl včera zároveň nainstalován čip s 826 923 jmény.

Přehled z Kosmonautixu:

Tento velmi nabitý týden se projevil i ve vydaných článcích na Kosmonautixu. Hned na začátku týdne jsme se dozvěděli, že Rusko vypustilo pomocí rakety Proton nový armádní satelit. Další ruský start vynesl loď Sojuz TMA-19M a krom živého česky komentovaného přenosu, jste společně s námi mohli poznat i novou posádku, která nyní pobývá na ISS. Když jsme se podívali na posádku, kterou Sojuz přivezl, podívali jsme se i na zajímavý náklad, který tato loď doručila. Dalším startem, který se tento týden odehrál, bylo čínské vynesení vědecké družice. Podívali jsme se na ní zblízka. Samozřejmě jsme nezapomněli ani na start dvou nových satelitů systému Galilelo, které jsme pro vás v živém přenosu česky okomentovali.

Snímek týdne:

Co se týká vizuálního uchvácení, sebrala prim všem startům a snímkům z Marsu sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), z jejíchž dat byla vybrána fotografie naší planety, jak vychází nad povrchem Měsíce. Velmi detailní záběr, o kterém jsme se vám včera rozepsali, jednoznačně vítězí jako snímek týdne.

Východ Země nad Měsícem. Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University

Východ Země nad Měsícem. Zdroj: NASA/Goddard/Arizona State University

Zdroje informací:
http://www.universetoday.com/123937/nasa-receives-significant-budget-boost-fiscal-year-2016/
https://blogs.nasa.gov/spacestation/2015/12/18/unscheduled-spacewalk-possible-on-monday/
http://spaceflightnow.com/2015/12/16/pslv-set-for-commercial-launch-with-six-singaporean-satellites/
http://spaceflightnow.com/2015/12/15/three-crew-members-trek-from-earth-to-space-station/
http://spaceflightnow.com/2015/12/19/rocket-landing-at-cape-canaveral-planned-after-sundays-spacex-launch/

Zdroje obrázků:
http://images.indianexpress.com/2015/07/isro1.jpg
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2014/09/SIswaranTeleos_STElectronics.jpg
http://news.ntu.edu.sg/News/PublishingImages/velox-II-news.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xfa1/t31.0-8/10658753_975441919197142_355025513164111160_o.jpg
https://farm6.staticflickr.com/5835/23713233831_e2e20d2772_b.jpg
https://lh3.googleusercontent.com/-XUmG9lclAXg/VnRxifwQjBI/AAAAAAAACjc/puA8rdtefp4/s0-Ic42/1196NRB-A01.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/01196/opgs/edr/ncam/NRB_503678551EDR_F0520000NCAM00273M_.JPG
https://lh3.googleusercontent.com/-smlSyFakLaw/VnWMU1Q5HUI/AAAAAAAACjs/xqX443gwrT4/s0-Ic42/1196ML-D01.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/earth_and_limb_m1199291564l_color_2stretch_mask_0.jpg
https://c2.staticflickr.com/6/5753/23708460892_18a4bd0392_b.jpg
https://c1.staticflickr.com/1/695/23816887205_53331c4207_b.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

12 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 170. díl (14.12. – 20.12.2015)”

  1. Spytihněv napsal:

    Ještě bych se rád vrátil k plánované sondě NASA k Jupiteru. Předpokládám, že jde o misi s předběžným názvem Europa Clipper, která měla být ze strany NASA jen orbiterem. Ale během letošního roku se začalo trochu počítat s evropským příspěvkem právě na průzkum Europy (ať už to bude subsatelit, lander nebo penetrátor). Tato rozpočtová injekce celou misi ovšem možná staví do jiného světla. Nevím, jestli teď bude NASA ještě spolupráci s ESA nakloněna. Když budou mít vlastní lander na Europu.

  2. Spytihněv napsal:

    Výborná zpráva o rozpočtu. Lander na Europu. To nemá chybu. Sice je to jako vždy vzdálená budoucnost (i když jen relativně, 2022 ujde), ale i různé pomalu prosakující informace je zážitek sledovat. A že NASA bude informovat ochotně, o tom nepochybuji. Také EM-2 se virtuálně přiblížila. To jsou dárečky. Sice nejsem žádný extra vánoční nadšenec, ale tenhle balík od Santa Clause rád vezmu 🙂

  3. Jan Švec napsal:

    Díky za přehled. Ta fotka týdne se nádherně vyjímá jako pozadí v telefonu!

  4. Vincent Kerman napsal:

    Jakto že demokrati povolili ten rozpočet? Teda ne že bych byl proti, naopak jsem mile překva … OHROMEN! Vyhrali demokrati poslední volby ne?
    PS: Doufam, že moje jméno není z fanoušků kosmonautixu jediné, které letí na Mars. 😀

  5. Asdf napsal:

    Ty zprávy o rozpočtu NASA jsou prostě fantastika!! Jsem rád, že si američtí zákonodárci uvědomili významnost kosmického programu a plácli se přes fiskální kapsu. Možná je to i odpověď na drastické škrtání v ruském kosmickém programu.

Napište komentář k Dušan Majer

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.