Grafické znázornění 3D modelu použitého při určování geologické povahy jádra 67P. Tyto modelace pomohly odborníkům odhalit binární charakter tělesa.

Vlevo nahoře: Snímky zařízení OSIRIS pořízené ve vysokém rozlišení umožnily identifikovat více než sta terasovitých ploch (světle zelená) a odhalených slojů (červené přerušované linie) – vrstev sedimentárního materiálu. Na horní polovině snímku vidíme oblasti regionu Hathor, situovaném na menším z obou komentárních výběžku.

Na spodní polovině vidíme vpravo region Seth, který se nachází na protilehlém větším výběžku.
Uprostřed montáže je vyobrazena samotná 3D modelace sklonu jednotlivých teras a sedimentárních vrstev vzhledem k podpovrchovým strukturám a celkovému objemu obou kometárních výčnělků. V levé části prostředního obrázku jsou rozdílné horizontální sklony teras a vrstev sedimentů zasazeny do prostorového modelu jádra 67P. V pravé jsou odlišné sklony rovin měřených povrchových ploch zobrazeny samostatně. A právě zde je dobře patrný rozdílný původ obou menších kometárních jader, která vytvořila komplexní binární těleso označované jako 67P Čurjumov-Gerasimenko.

V pravé části montáže jsou vyznačeny lokální gravitační vektory na povrchu 67P kolmo k rovině náklonu terasovitých ploch a vrstev sedimentů. Kromě směru působení gravitace v jednotlivých oblastech jádra i jejich velikost (délka) znázorňuje intenzitu lokálního gravitačního působení. Na této 3D modelaci je rovněž zřejmá binární povaha jádra komety Čurjumov-Gerasimenko.
Zdroj: http://www.esa.int/