Mise EM-2 odložena?

Nová americká super raketa SLS (Space Launch Systém) se pomalu začíná rodit. Přesněji řečeno začíná vznikat její první verze nazvaná Block 1, která poslouží při misi EM-1 a pošle loď Orion v nepilotovaném režimu na oblet Měsíce a návštěvu libračního centra. Nás však dnes bude zajímat mise EM-2, která by měla startovat na SLS Block 1B. Ta by měla mít vylepšený druhý stupeň nazývaný Exploration Upper Stage a zároveň by měla být první pilotovanou misí lodi Orion. Mise EM-1 by měla startovat v roce 2018, zatímco mise EM-2 v roce 2021. Takové jsou plány. Nyní se však zdá, že let mise EM-2 je ohrožen nejistotou vývoje druhého stupně.

Vraťme se však ještě k misi EM-1. Raketa SLS během ní bude vybavena druhým stupněm, který loď Orion už jednou vynesl. A to na první (a zatím jediný) let do vesmíru v roce 2014. Jednalo se o druhý kryogenní stupeň raket Delta III a Delta IV. Tento stupeň disponuje jedním motorem RL-10-B2 o tahu 110kN. Tento stupeň má dva problémy. Nemá certifikaci pro lety s lidskou posádkou a nemá dostatečný tah pro lety dál než na oběžnou dráhu Měsíce – pokud tedy použijeme raketu SLS Block 1. Proto byl pro misi EM-2, která má zamířit vysoko nad Měsíc a dovést lidi do největší vzdálenosti od Země, ve které kdy byli, plánovaný vylepšený druhý stupeň.

SLS Block 1, verze se stupněm z raket Delta

SLS Block 1, verze se stupněm z raket Delta
Zdroj: http://bashny.net/

Avšak aby se stihl start v roce 2021, je potřeba, aby na fiskální rok 2016 bylo vyčleněno alespoň 100 milionů dolarů, které pomůžou rozběhnutí vývoje nového druhého stupně. Bílý dům však provedl jisté změny v návrhu rozpočtu, které potřebnou částku snižují o polovinu. Na přetřes se tak v NASA dostala nová varianta mise EM-2. Tato varianta počítá s tím, že se opět použije druhý stupeň z Delty. Tento stupeň by však musel projít nejen certifikací pro lety s lidskou posádkou, ale také některými úpravami, které by mu umožnily vynést loď Orion na takovou cestu.

Tento návrh je ze strany NASA kritizován pro jeho absolutní neekonomičnost, protože budou investovány peníze do vývoje stupně, který bude ve výsledku muset stejně vyklidit pole vylepšenému stupni EUS. Kdyby byl vývoj vylepšeného druhého stupně zrušen, tak by SLS byla vhodná jen k obletům Měsíce a to je hodně málo na projekt, jehož celková odhadovaná cena je 38 miliard dolarů.

Vývoj vylepšeného stupně je nevyhnutelný, navíc by se ale musel vyvíjet vylepšený původní stupeň, což by krátkodobě znamenalo ušetření (fiskální rok 2016), ale na konci by bylo proinvestováno o hodně více. Navíc hrozí, že použití stupně z Delty by si vyžádalo další daň. Místo čtyřčlenné posádky by kvůli úspoře hmotnosti musela letět jen dvoučlenná.

Duhý stupeň Exploration Upper Stage

Duhý stupeň Exploration Upper Stage
Zdroj: http://i.imgur.com/

Nový stupeň Exploration Upper Stage by měl používat čtveřici motorů RL-10 a jeho průměr by měl být na rozdíl od Block 1 verze stejný, jako průměr prvního stupně SLS, tedy asi 8,4 metru. Dodavatelem by měl být Boeing, který plánuje jeho výrobu za použití stejných prostředků jako první stupeň SLS. Výroba by měla proto probíhat v Michoud Assembly Facility v New Orleans. Jeho základní návrh byl již zpracován, ale nyní je třeba začít s podrobným rozpracováním plánů.

Pro jeho vývoj je pak hlavní čas mezi prvním a druhým letem SLS, tedy mezi roky 2018 a 2021. V tento čas by bylo dostatek místa i na dokončení a ozkoušení nového stupně, ale také na jiné záležitosti. Vzhledem k tomu, že kvůli novému stupni bude SLS Block 1B vyšší než u verze Block 1, bude se muset během tří let zvýšit výška obslužné věže rampy, aby astronauti mohli do lodě Orion.

V pozdějším období, pokud by došlo na odsun vývoje nového stupně a po roce 2021 by startovala SLS s druhým stupněm Delty, by se mohlo stát, že by se pak musely uměle prodlužovat mezery mezi dalšími lety SLS. Zde je nutné dodat, že časový rozvrh dalších letů, natož cíle těchto misí nejsou zatím známé. Navíc, pokud by došlo na nejhorší a při misi EM-2 by byl použit starší stupeň, start této mise by se posunul do neurčité první poloviny dvacátých let.

Dokončení EUS však vyžaduje určitě finanční prostředky, které navržené úpravy rozpočtu neobsahují a celý vývoj se tím posouvá. V současnosti prochází návrh rozpočtu připomínkováním a jeho konečná verze bude známá až na konci září. Samozřejmě pokud nedojde ke zdržování schválení, které známe z předchozích let. Návrh, který předložil senát, počítá se 1,9 miliardami dolarů na vývoj SLS, z čehož má jít 100 milionů na vývoj druhého vylepšeného stupně. Bílý dům však návrh seškrtal na 1, 356 miliardy dolarů, z čehož by šlo na vývoj stupně EUS jen 50 milionů.

Mimochodem. Pro druhý stupeň SLS se původně počítalo s využitím motoru J-2X, který má své kořeny v éře Apolla, kdy čtyři tyto motory poháněly druhý stupeň rakety Saturn V. V době vývoje programu Constellation bylo na vývoj vylepšené verze motoru J-2 proinvestováno 1,4 miliardy dolarů. Tyto motory však ještě nejsou vyřazeny. Vzhledem k tomu, že mají vyšší tah než RL-10, bude s nimi pravděpodobně počítáno pro případné marsovské mise na vylepšené raketě SLS Block 2. Zatím by čtveřice motorů RL-10 měla stačit pro mise směřující k Měsíci a do nejbližšího okolí Země.

Evoluce rakety SLS

Evoluce rakety SLS. Všimněte si barvy prvního stupně. Takto bude skutečně vypadat
Zdroj: http://i.imgur.com/

Ještě uvidíme, jak se situace vyvine. Závěr je však jednoznačný. Pokud bude dostatek financí, poletí mise EM-2 v roce 2021 k Měsíci a lidé o kousek posunou prozatímní hranice pilotovaného průzkumu vesmíru, když se ocitnou v nejvzdálenějším místě vůči Zemi. Pokud bude použit stupeň z Delty, zabere jeho úprava a certifikace drahocenný čas a prostředky a mise EM-2 zamíří v první polovině dvacátých let na podobnou misi jako EM-1, jenom s lidmi na palubě.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasaspaceflight.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/84/14-2290-SpaceLaunchSystem-AfterLaunch-20140827.jpg
http://bashny.net/uploads/images/00/00/01/2014/07/11/ea414134ac.jpg

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

60 komentářů ke článku “Mise EM-2 odložena?”

  1. Samo napsal:

    Myslím že aby bola NASA poriadne financovaná potrebuje pilotované lety !
    Ako som k tomu dospel verejnosť viac zaujímal let raketoplánu ako vypustenie dajme tomu New Horizons a pritom raketoplán je drahá stratová „rejusabl“ hračka. Preto si myslím že bez EM-2 NASA začne stagnovať.

  2. Petr Kasan napsal:

    Ze strany Bílého domu může jít jen o vyjednávací taktiku. Řekli si prostě „zkrouhneme jim to na polovinu a uvidíme, co na to oni“. Když bude velký řev, vrátíme tam tu polovinu zpátky (a sebereme ji jinde – a uvidíme, co na to oni…). Ale třeba nebude řev, třeba přijdou s (levnější) alternativou. A my z toho můžeme vyždímat nějaké bodíky.
    Je to vysoká politika, jde o obrovské peníze, na veřejnost se dostávají informace, které se tam dostat mají. Co my víme…
    Nestahujme gatě, když brod je ještě daleko. Za měsíc to může být jinak.

  3. endemit napsal:

    Asi je to nošení dříví do lesa, ale přesto sem dám odkaz „Jak (a proč) bude SpaceX kolonizovat Mars.“

    http://waitbutwhy.com/2015/08/how-and-why-spacex-will-colonize-mars.html/4

    • vedator napsal:

      Hned ten prvy obrazok s fazami dobytia Marsu je pekny.
      Fazu#1 uz maju za sebou. Dokazali to za 8 rokov, co je pekny vysledok. Obavam sa ze horizontalna casova os nie je linearna, odhadoval by som to skor na logaritmicku skalu, ale zaklad logaritmu si netrufam odhadnut :-D. Ten urci az realita….

      V clanku je odkaz na obrazok (skracovac… http://dopice.sk/eHK), kde je porovnany rozpocet obrany US a inych krajin. Vedel som, ze maju taky rozpocet, ale ze ostatni maju tak malo…. 🙂

      • endemit napsal:

        Nejsem si tím jistý, ale velkou část rozpočtu zřejmě „sežerou“ platy vojáků, které jsou násobně vyšší než v jiných zemích a kompenzace veteránům, válečným invalidům, atd. I když v poměru k výši rozpočtu asi ta částka zas tak velká nebude. Nevíte někdo, zda tyto kompenzace vyplácí armáda nebo to jde z jiné kapitoly státního rozpočtu?

      • Michael Voplatka napsal:

        Výdaje na péči o veterány jdou z rozpočtu amerického ministerstva obrany a jsou to překvapivě vysoké částky.

      • gg napsal:

        170 miliard ročně jsou skutečně obrovské peníze. Jak by nám bez armád bylo lépe… :/

  4. Daniel Bozner napsal:

    Tak si myslím že to je konec, žádná cesta lidské posádky mimo LEO už nebude. Být NASA tak to rovnou stopnu a vývoj SLS a Orionu ukončím dokud se do toho nevloží miliardy dolarů zbytečně.

    • Vojta napsal:

      Pak už by NASA byla definitivně jen pro smích. Čím více se proinvestuje, tím je menší šance, že to někdo zvenku úplně stopne (maximálně to bude odkládat). Problém je v tom, že dosavadní projekty nejsou až tak ambiciózní a mediálně zajímavé, jak by bylo potřeba pro ty, kteří přidělují peníze. Měsíc je nudný, protože už tam byli, Mars je moc daleko a mezi tím se nic moc obecně zajímavého nenachází. Navíc NASA schází někdo jako Elon Musk, kdo by dokázal nápady nejen vymyslet, ale i prodat.

      • Daniel Bozner napsal:

        Asi tak, NASA bude muset nějak přesvědčit lidstvo že do vesmíru se investovat vyplatí. Jak tak koukám po svém okolí tak to bude hodně těžké, nikoho vesmír nezajímá.Když se o vesmíru bavím tak vidím jen ty otrávené obličeje kolem.

      • maro napsal:

        Ale tak to bylo přece vždycky. Pár nadšenců se zajímalo, ale ostatní už to mají na háku, protože je spousta zajímavějších věcí.
        Však si vzpomeňte, jak začíná film Apollo 13. Dělají tam nějaké záběry pro nějaký dětský kanál a to ještě v nějakém podřadném televizním čase. Nikoho už jejich let prakticky nezajímal. Tedy až do okamžiku, než se vše dramaticky zvrtlo.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Doslova je tam uveden názor televizních stanic, že „cesty na Měsíc jsou stejně napínavé jako cesta do Pittsburghu“. A to bylo teprve po Apollu 12. Jestli je lidstvo opravdu takhle otrlé a neschopné se dlouhodobě se pro něco nadchnout, tak se daleko nedostaneme. Co kdyby přistáli mimozemšťané, nikoho nezabíjeli a jen chtěli jednat? Jak dlouho by se asi udrželi v centru zájmu? No asi déle, protože informační pokrytí je dnes nesrovnatelné, ale stejně by se brzy překryli něčím novým.

      • gg napsal:

        „Pak už by NASA byla definitivně jen pro smích. Čím více se proinvestuje, tím je menší šance, že to někdo zvenku úplně stopne (maximálně to bude odkládat).“

        A ta druhá věta má jako podpořit tu první? Já měl za to, že „definitivně pro smích“ budou spíš právě tehdy, pokud do toho budou nalévat peníze dál (https://en.wikipedia.org/wiki/Irrational_escalation).

      • Vojta napsal:

        Jenže to nejsou jejich peníze. Kdyby to zasekli na straně NASA, reálně by hrozilo zrušení celé organizace, protože by si ti nahoře mohli říct – nalili jsme jim do jejich projektu x miliard a oni to prostě zruší. A nastalo by vyšetřování ve snaze najít viníka, který se na tom zrušení napakoval.
        Ze strany politiků by mohlo být zrušení racionálním rozhodnutím, kdyby NASA neustále navyšovala cenu projektu, ale i tak to může být problém, pokud budou existovat reálné věci jako kabina Orionu a výrobní linka pro SLS (známe i u našich veřejných zakázek).

      • gg napsal:

        To je přeci nesmysl, NASA to zrušit nemůže, NASA může maximálně říci, že ve světle nového vývoje (nečekané překážky apod.) je původní plán nerealistický a že potřebují buď více peněz, nebo více času, nebo oboje. Přitom pokud k tomuhle dojde, tak NASA zaručeně bude mít k takovému požadavku všechny potřebné podklady, takže bude jasné, že si to nevymysleli jen tak. Že by NASA „zrušila SLS“ tedy rozhodně nehrozí. Že by Kongres „zrušil NASA“ je také mimořádně nerealistické, protože by to narazilo na tvrdý odpor ze strany veřejnosti i zaangažovaných firem (lobbying).

    • vedator napsal:

      Ruku na srdce, NASA v tom nie je nevinne.Ja mam pocit ze aj vo vnutri tejto agenturi bude vela zaujmovych skupin (pilotovane vs nepilotovane misie; mars vs ine planety; rtg, uv, vizualne, radiove pozorovania). S obmedzenym a hlavne malym rozpoctom ide tazko uspokojich vsetkych.

      Obamova administrativa mala dobry napad, nech NASA robi, co ini nedokazu (SpX, ULA, Bigelow, Orbital-ATK). Myslim, ze sukromnici, pri dobrej financnej podpore od NASA, dokazu za rovnake peniaze urobit 5x viac ako samotna NASA. Nik NASA nebrani aby o 5 rokov kupila start FH a poslala ludi na vychadzku okolo Mesiaca. S podstatne nizsimi nakladmi ako SLS + Orion. Ak dobre ratam tak USA budu mat do niekolkych rokov niekolko dopravnych prostriedkov pre ludi: Crew Dragon, Starliner, Orion. Nie je to nejako vela? 😀

  5. zdenek napsal:

    Mam pocit, že si čina zabere mesični teritoria ,nejspiš severni a jižni pol . Potom se probudi Nasa i Roskosmos .Jejich koncepce je zakladna , a ťežba .A Rusko se už neda zlákat do společne stanice na orbitu . Si myslim .

    • Daniel Bozner napsal:

      Myslím že ani Čína nemá moc peněz na na výzkum vesmíru.

      • vedator napsal:

        Nik nema penazi nazvys. Cina ma svoju dlhodobu koncepciu, ktora im, zatial, vychadza-dobyt Mesiac a zalozit tam stalu stanicu a vybudovat alternativnu ISS na obeznej drahe Zeme. Vedia, ze Mars je mimo, na to nemaju. Na to nema momentalne ani NASA (preto pilotovana misia na Mars v ich dlhodobych planoch nie je).

  6. Branislav Pecho napsal:

    Ospravedlňujem sa, významná zmena v projekte Som zvedavý, aké navýšenie rozpočtu a spozdenie programu spôsobí Ale inak som optimista

    • Samo napsal:

      Starliner bude určite lietať k stanici (resp. hotelu) od Bigelowu 🙂 a v prípade dragonu to bude zrejme príprava na základňu na Marse a tiež bude určite litať k nejakej stanici možno k Skylabu II na L2 Zem-Mesiac ako zásobovacia loď.

      • kopapaka napsal:

        Ježe Bigelow tu stanici bude všeho stavět (nebo dokonce provozovat?) ve spolupráci se SpaceX… Mám jisté pochybnosti o tom, že by přepravu přenechali konkurenci.

  7. Branislav Pecho napsal:

    Hmm…Že sa štart misie EM-2 bude posúvať, tak to sa dalo relatívne ľahko očakávať. Ale skôr kvôli technickým problémom pri vývoji. Že sa však zase nájde nejaký hňup, čo škrtne peniaze… Škoda komentára. Som zvedavý, kde bude americká kozmonautika v podaní NASA, keď sa pominie ISS. Načo im bude Dragon a CST?

  8. endemit napsal:

    Uvidíme, kdo přijde po Obamovi. Jestli to bude republikán, tak rozpočet NASA spíš navýší. Za Obamy prestiž a nejen prestiž USA jako velmoci, ať už kosmické, či jiné, značně poklesla, a to se republikánům pranic nelíbí. Nadějí je soukromý sektor, ale ten se bez peněz ze státního rozpočtu ještě nějaký čas taky neobejde. Otázka je, co bude, když vyhraje demokrat-ka.

  9. kopapaka napsal:

    Proč mám pocit, že to nakonec budou odkládat tak dlouho, že nakonec koupí řešení od SpaceX?
    Ale jinak je tu pořád možnost, že letošní plánované představení konceptu MCT rozčeří vodu stejně jako to nakonec dokázal Falcon9.

    • roman hronza napsal:

      Tak podobná myšlenka mě také napadla. Tak dlouho to budou odkládat, že SpaceX se zatím dostane se svým „reusable nosičem“ na úroveň nosnosti SLS.

      • kopapaka napsal:

        Nad nosičem by pořád jenom mávli rukou, jenže MCT by měl být celý (znovupoužitelný) systém dopravy k Marsu. Hádám, že kongresmeni a senátoři budou klást velmi nepřímemné otázky hned při prvním zasedání po oficiálním představení konceptu – a možná ještě dřív…
        Jestli se potvrdí starší informace o sto tunách nebo sto lidech u Marsu, tak ten řev uslyšíme i tady 🙂

      • roman hronza napsal:

        Bude hodně záležet na názorech k uskutečnitelnosti toho konceptu a jeho celkových nákladech. SpaceX už v minulosti prokázala „neortodoxní“ přístup.
        Osobně považuji za neuvěřitelné, že jako lidstvo létáme (po více než 50ti od letech Sputniku) na LEO jednorázovými dopravnímu prostředky s relativně nízkou přepravní kapacitou.

      • kopapaka napsal:

        Ná být Muskem, tak oficiální koncept MCT představím ve stínu prvního (prvního) stupně Falconu9, který dokáže po letu přistát 🙂 Pak by se námitky vznášely docela obtížně.

  10. zdenek napsal:

    Možna zmena k lepšimu nastane s novym presidentem .

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Já se spíše bojím, aby Obamův nástupce zase neudělal nějaký radikální škrt, aby mohl následně prosadit svůj směr. Pokud bude NASA rozvíjet programy podle toho, kdo sedí v Bílém domě, pak to nikdy nedopadne dobře.

      • Evžen111 napsal:

        Dokážu souhlasit se Slappym. Ares také všeljak finančně ořezávali a pak ukončili. Mám strach, že ze SLS to může dopadnout podobně. To jsem si říkal, když jsem si článek poročítal. Jde vidět, že nejsem sám, koho tato vize napadá taky. Možná to je přehnané, ale nemohu se toho pocitu zbavit. Prezident Obama ukázal, že zrušit jde opravdu všechno.
        E

      • Racek napsal:

        Neřekl bych zrušit, spíš zkazit. Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly a on jich má až příliš. Ovšem, někdy se říká, každá změna k horšímu … na to vždy vzpomínám.

      • gg napsal:

        Obama má s rušením kosmických projektů pramálo společného, to spíš tvrdá realita a Augustinova komise. Nechápu, co pořád všichni máte s Obamou.

      • Racek napsal:

        Takže zlí rádci, hmm.

      • gg napsal:

        Spíš hodní rádci. Constellation byl prostě hodně nedomyšlený projekt.

    • gg napsal:

      A k čemu vám bude „nový prezident“, když složení Sněmovny reprezentantů a Senátu bude pořád stejně tragické a politická korupce zůstane na současné úrovni? Také patříte k těm, kteří prezidentům Spojených států přisuzují magické schopnosti?

  11. Lemmy napsal:

    Nasa je takové nechtěné dítě. Já se jim divím, že je to ještě baví se vůbec o něco pokoušet. Na vývoj se věnuje spousta úsilí a času a stejně všechno v posledních letech dopadá stejně. Buď se seškrtaj finance natolik, že se z původního projektu stane akorát drahá sranda, nebo se pro jistotu zruší úplně. Hádat se o každej milion v době, kdy se cpou desítky miliard na vývoj kdejaké vojenské kraviny (stíhačka co přistance vertikálně, vrtulníkoletadlo …), to prostě nepochopím.

  12. Jaroslav.Alois napsal:

    Kdyby “ oprášili Saturn 5 a případně posílili bočními bloky na TPH mohli mít stroj s parametry posledních verzí nové rakety v řádu několika málo let a ušetřit za nákladný “ vývoj“.

    • gg napsal:

      Spíš přestavět než oprášit. F-1B a J-2X by určitě byly vhodné pohonné jednotky pro nový velký nosič. Vychází mi, že čtyři F-1B a jeden J-2X jsou dostatečné k vynesení přesně jednoho sta tun na LEO (podobně jako dvoustupňový Saturn V použitý pro Skylab). S volitelným třetím stupněm podobným ACESu a s motorem ekvivalentním motoru Vinci je to pak v zásadě ekvivalent Saturnu V pro přímé cesty k Měsíci a Marsu, ale s pouze šesti motory místo jedenácti, takže asi o dost levnější.

  13. slappy Redakce napsal:

    To je ovšem smutné.. : ( Aby nakonec po dvou předražených misích projekt SLS neodpískali! Chtělo by to, aby nám pohrozil nějaký (raději menší) asteroid, to by se hned investovalo do vývoje tak, jako do armády : )

    • VaclavC napsal:

      Zní to blbě, ale chtělo to prostě válčit v kosmu. Pak by tam šel armádní rozpočet a vypadalo by to asi dost jinak.

      • Racek napsal:

        No, jde o to, o co bychom v tom kosmu válčili. Obávám se, že pro příštích \\200 let pořád jen o tu starou blbou Zemi. Kosmos totiž pak může sloužit jen jako boj o zničení logistiky protivníka, no a pak následuje ten protivník. A ten je na Zemi.

  14. Jaroslav.Alois napsal:

    Saturn 5 i po padesáti letech působí majestátně a spolehlivě, všechny verze nové superrakety tyto atributy nemají.
    A to zcela odhlížím od estetiky, tam je poměr zcela zdrcující ve prospěch Saturnu.

    • Vojta napsal:

      SLS ve verzi pro posádku je také docela pěkná, když si odmyslíte pomocné bloky a tu příšernou oranžovou, která mě štvala už na externí nádrži raketoplánů.
      U Saturnu 5 zase dělá dobrý dojem ta sukýnka z křidýlek dole a obří motory, které SLS nepotřebuje, protože má postranní bloky.

    • Michael Voplatka napsal:

      Pane Jaroslave, vy dokážete odhadnout spolehlivost rakety podle jejího vzhledu? Estetika je sice fajn, ale i kdyby byla raketa hnusná jak noc, vynese-li svůj náklad, splní 100% požadavků na ni kladených. Tím samozřejmě nepopírám, že je Saturn V nádherný stroj.

    • VaclavC napsal:

      Ono jim prostě chybí von Braun, resp člověk jeho formátu. Takovéhle věci potřebují jeden geniální mozek, který to celé povede, jinak se to plácá odnikud nikam.

      V současné době bude možná takovým člověkem Elon Musk, resp já osobně si myslím, že na to určitě má.

      • Racek napsal:

        No, sami američané se silou mocí snaží zlikvidovat jakékoliv vzpomínky na Von Brauna a jeho genosse, o čemž jsem se přesvědčil sám v USA i při návštěve na Floridě. A když čtu něco u nás v novinách, tak prej jen nějak špatně radil či vlastně i tu V2 si přivlastnil atd. No, pověst jistě neměl nejlepší, konstruktéři poražených, to bývá, pro vlastní to ovšem neplatí. Nedávno přejmenovali i ulici F. Porscheho ve Vratislavicích na nátlak, no, buďme korektní.
        Eon Musk je majitel a šéf soukromé firmy, která musí vydělávat a bojuje dost na hranici, fandíme mu asi všichni. Jeho oborem jsou nové technologie a je zatím úspěšný. Ovšem, vize má a kdyby se postavil na stará kolena do čela NASA, tak bych věřil, že z toho něco udělá.

      • Hansnasa napsal:

        Jim nechybí Werner,ale prachy a na druhou stranu jim přebývá Obama,který toho už tolik zprznil a jemu podobní tluc`hubove

      • gg napsal:

        Hlavně že vy byste třísetmiliónovou zemi proti opozici spousty politických protivníků uřídil lépe, vy chytráku. 😀

  15. Racek napsal:

    Musíme ušetřit, i kdyby to stálo desetkrát tolik… No, takhle to vypadá, když politik se pokouší rozumět věcem, kterým rozumět nemůže. Obávám se, že nakonec může vzniknout jen mrtvě narozené dítě. Absence jakékoliv koncepce, která by překonala horizont cca 3 let je v tomto případě tragická. Jak kvalitně se přitom rozvíjí program vesmírných sond a co by se za ty peníze mohlo udělat?

Napište komentář k Vojta

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.