„Na víkend většinou není naplánován žádný výcvik. Je to samozřejmě čas určený k odpočinku. Je to ale také příležitost ke cvičení a dohánění ztráty v učení. Hvězdné městečko je v létě skvělým místem pro běhání venku nebo ježdění na kole, jelikož jsme tady všude obklopeni stromy a malými jezírky. Nyní je ale venku docela chladno a vlhko. Uvidím, jestli se to odpoledne zlepší. Mezitím si zorganizuji své poznámky z uplynulého týdne, týkající se příruček s procedurami v Sojuzu. S tím jak procházíme simulacemi v Sojuzu, všichni si píšeme mnoho poznámek a připomínek a snažíme se zvýraznit úkony, které jsou obzvláště důležité a/nebo je lze snadno přehlédnout či zapomenout.

Sobota 20. července 2013

Tento měsíc jsem jediným astronautem ESA ve Hvězdném městečku, takže jsem zabrala velký stůl v kanceláři ESA. Velká část našeho výcviku v Sojuzu se týká vstupu do atmosféry. Když to shrnu, bezpečný návrat z vesmíru se soustředí kolem jedné jediné věci: cokoliv se stane, je nutné provést správný brzdící zážeh, ať to stojí, co to stojí. To znamená ve správný čas, při správné orientaci a po správně dlouhou dobu. Pokud to neuděláte, kdo ví, kdy a kde přistanete!

V sobotu dopoledne jsem si zorganizovala své poznámky z uplynulého týdne týkající se těchto příruček s procedurami v Sojuzu.
Zdroj: https://plus.google.com/

Pondělí 22. července 2013

Právě začíná další týden výcviku tady ve Hvězdném městečku. Dnes nebudu v simulátoru Sojuzu. Namísto toho mě čeká dvouhodinová instruktáž s mým velitelem Antonem a našim instruktorem Dimitrijem. Samotná simulace proběhne až zítra dopoledne a pravděpodobně půjde o simulaci ve skafandrech Sokol.

Odpoledně mě čeká trénink v manuálním vstupu do atmosféry. Návrat Sojuzu je normálně ovládán automaticky palubním počítačem. Existují však určité scénáře se selháními, při kterých by se o to počítač nepostaral, buďto kvůli vlastní poruše nebo kvůli tomu, že by se mu nelíbily podmínky, při kterých by měl Sojuz do atmosféry vstoupit. V těchto zvláštních případech, ještě před balistickým sestupem, se může posádka pokusit „zachránit“ řízený sestup atmosférou tím, že jej provede manuálně.

V ten okamžik už proběhla separace a tak nám zůstává k dispozici jen návratový modul. Pokud se podíváte na následující obrázek, je to ta střední část ve tvaru zvonu. Kulovitý orbitální modul a válcovitý servisní modul shoří během svých vlastních vstupů do atmosféry.

Loď Sojuz se skládá ze tří součástí: orbitálního modulu, který je kulovým elementem na jednom konci, servisního modulu, který je s většinou motorů na druhém konci a návratového modulu ve tvaru zvonu uprostřed.
Zdroj: https://plus.google.com/

Ovládací prvky jsou velice jednoduché. Ostatně musejí být, protože při takovém návratu byste zažívali několik G a na sobě byste měli tlusté rukavice skafandru. I přesto není vůbec jednoduché dostat návratový modul poblíž plánovaného místa přistání, zatímco se snažíte udržet přetížení v rámci požadovaných limitů. A právě proto musíme trénovat!

Úterý 15. dubna 2014

Dnes jsem se svezla na impozantním 18-metrovém rameni centrifugy ve Hvězdném městečku. V rámci přípravy na nadcházející zkoušku ze vstupu do atmosféry jsem dnes absolvovala nácvik, při kterém jsme prošli třemi scénáři přistání na roztočené centrifuze se dvěma statickými scénáři mezi nimi.

Cílem je přistát v okruhu desíti kilometrů od plánovaného místa přistání – toho místa, na kterém bychom přistáli, kdyby se o řízení během sestupu staral počítač, kdyby fungoval. Na druhou stranu je ale také důležité udržet narůstající přetížení pod kontrolou. Zvláště pokud se snažíme kompenzovat tzv. přestřelení místa, ve kterém máme přijít do kontaktu s atmosférou (tzn., když do atmosféry vstoupíme později, než bylo v plánu), přirozené nutkání je řídit sestup tak, že by to nakonec vedlo k obrovskému přetížení. Při zkoušce takové řízení ovlivní výsledné skóre. V reálném životě stejně jako na centrifuze to ale může způsobit poměrně značné nepohodlí a bolest. Řekněme, že je to chyba, která vás potrestá!

Pod vlivem velkého přetížení je docela náročné jakkoli se pohnout. K ovládání sestupu nám naštěstí stačí mačkat pouze dvě tlačítka. Na fotografii jsou to ty pod mými palci. Tyto příkazy mění úhel klopení návratového modulu v jednotlivých krocích po 15 stupních. Klopení je rotace podél svislé symetrické osy modulu. Není to příliš intuitivní, ale klopení ovlivňuje vztlak, takže můžeme ovládat jak strmě nebo mělce chceme letět. (Pro ty z vás, kteří by chtěli vědět, jak to funguje, mám malou nápovědu: těžiště modulu je umístěno mimo symetrickou osu.)“

K manuálnímu ovládání sestupu Sojuzu nám stačí mačkat pouze dvě tlačítka.
Zdroj: https://plus.google.com/

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroj obrázků:
https://plus.google.com/