SLEDUJEME: Problémy ruské techniky nekončí

Kosmická technika vyrobená v největší zemi světa zažívá v těchto dnech velmi těžké období. Svět ještě nerozdýchal ztrátu zásobovací lodi Progress M-27M (vyšetřování stále trvá, ale vypadá to na chybu horního stupně) a už tu máme další selhání.  Dnes, tedy v 7:47 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Proton. Jejím nákladem byl 5 325 kg těžký telekomunikační satelit MexSat-1 přezdívaný též Centenario. Cílem byla dráha přechodová ke geostacionární – 35 786 x 8 985 km se sklonem 20,1°. Krátce po startu se ale začaly objevovat informace o problémech.

Příprava satelitu MexSat-1

Příprava satelitu MexSat-1
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Podle dosavadních informací se zdá, že chyba postihla třetí stupeň nosiče. Ten se měl oproti plánu vypnout ve 498. sekundě letu, tedy v čase 8 minut 18 sekund po startu. K vypnutí motoru přitom mělo dojít až v čase 9 minut 31 sekund. Tím pádem by sestava neměla mít dostatečnou rychlost pro usazení na oběžné dráze.

Některé zdroje hovoří o ztrátě telemetrie celého třetího stupně. Zcela jisté je, že rakety Proton budou do konce vyšetřování uzemněny a nejbližší start (družice Inmarsat 5 F3) plánovaný na 31. května se bude odkládat.

Pokud se v průběhu dne objeví nové informace, budeme tento článek aktualizovat.

16.5.2015 13:45
Podle upřesněných informací došlo k selhání v čase T+497 sekund (až doposud se uvádělo rozpětí 493 – 498 sekund). V té době byla sestava ve výšce 161 kilometrů – Zdroj. Níže přiložený obrázek ukazuje předpokládanou oblast dopadu.

Předpokládaná oblast dopadu

Předpokládaná oblast dopadu
Zdroj: https://scontent-vie.xx.fbcdn.net

16.5.2015 13:35
Anatolij Zak uvedl, že možná selhal čtyřkomorový motor RD-0214, který se používá k manévrování třetího stupně. Každá komora se může otočit až o 45°, což pomáhá raketě manévrovat. Zdroj

Motor RD-0214 (uprostřed vidíme hlavní RD-0212

Motor RD-0214 (uprostřed vidíme hlavní RD-0212
Zdroj: https://pbs.twimg.com

16.5.2015 12:25
Podle zprávy agentury Tass míří do předpokládané oblasti dopadu ruské pátrací vrtulníky. Trosky pravděpodobně dopadly jihovýchodně od města Ulan-Ude nedaleko rusko-mongolské hranice. Zdroj

16.5.2015 12:00
Vypadá to, že sestava opravdu nedosáhla první kosmické rychlosti a neusadila se na oběžné dráze. Podle neověřených informací dopadly trosky do okolí ruského města ČitaZabajkalském kraji na ruském Dálném východě. Informaci zatím nepotvrdil nikdo z oficiálních míst.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://www.interfax.ru/
http://www.kosmo.cz/
http://www.spaceflight101.com/
http://tass.ru/
http://www.kosmo.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/2338405_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3074719_orig.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

59 komentářů ke článku “SLEDUJEME: Problémy ruské techniky nekončí”

  1. Spytihněv Čumpelík napsal:

    Družice byla prý pojištěna v plné výši (na 390 mil. dolarů). Jen aby se pojišťovny nezačaly v případech ruských startů chovat jako jejich kolegyně u nás v zátopových oblastech 🙂

    • roman hronza napsal:

      ví se která pojiš´tovna(y) bude(ou) „cálovat“?

    • Racek napsal:

      Tenhle segment je sice riskantní, ale též velice lukrativní. Pojistné není nijak malé a výluky pojištění jsou prý dost tvrdě nastavené. Nicméně, tohle nenese jedna pojišťovna, tady se riziko prodává dál a rozprostřě se na únosné výše.
      Velmi lukrativní segment to ale je, s velkou konkurencí.

      • gg napsal:

        „Lukrativní“ asi nebude to správné slovo. Konkurenční boj je čím dál tím ostřejší, ceny padají, a SpaceX je tak snad jediná firma, která v blízké budoucnosti má naději na solidní zisk, POKUD se jim podaří vyladit znovupoužitelnost prvního stupně. A i tak říkají, že velké zisky z toho nejsou a že stavba a provozování satelitů jim přinese mnohem více peněz.

      • Vojta napsal:

        Racek nejspíš myslel tím lukrativním segmentem nikoliv kosmonautiku jako takovou, ale pojišťování startů.

      • Racek napsal:

        Ano, pane Vojto, dost dlouho jsem se v téhle branži pohyboval :-))

  2. Racek napsal:

    Ufff, tak tohle už je fakt dost. On Proton nebyl nikdy vzor spolehlivosti, konec konců jeho bídná spolehlivost stojí i za nakonec odpískaným pokusem o pasivní oblet měsíce s kosmonauty v roce 1968, asi jediné šanci v něčem předběhnout američany v závodech o měsíc.
    Problémy asi budou velké, tohle vypadá na dost velký rozvrat kvality výroby, výstupních i předstartovních kontrol. No, že se podfinancování dotkne i oblasti finančně velmi lukrativní části civilních družic, jsem nečekal. Ale asi budou muset silně omezit rozsah a soustředit se na méně, ale kvalitněji.

  3. roman hronza napsal:

    Docela by mě zajímala jak vysoká je SPOLUÚČAST a jak vysoké je POJISTNÉ.

  4. Barry napsal:

    Havioidi musejí plkat blahem,Kalousek si dal hned dvoudeci. Ale vážně:některé díly raketové techniky se vyráběly a snad ještě dělají na Ukrajině…ale já mezi tím nehledám souvislost. Problém je asi s tím,že se něco dělá hrrrr

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Na první část příspěvku reagovat nebudu, jen poznamenám, že na takovéto komentáře u nás nejsme zvyklí. K druhé části – ruský kosmický program trpí nedostatkem peněz s čímž souvisí i nedostatek odborníků. Před pár lety opustilo ruské technické školy několik set absolventů, kteří mohli nastoupit do ruského kosmického programu. Kolik se jich tam dostalo? Přesně nula. Všichni skončili buďto v nějaké soukromé společnosti, nebo v zahraničí.
      Jestli Rusům v kosmonautice něco chybí, pak jsou to mladí inženýři a technici. Generace zkušených bardů stárne a pomalu odchází do důchodu.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Nemyslím si, že by pro tyto absolventy nebyla práce v ruském kosmickém programu dostatečně prestižní. Navíc při pověstném ruském vlastenectví. Ale bohužel asi nebude příliš atraktivní. A to samozřejmě finančně, to je jasné, ale tito mladí by se určitě rádi podíleli i na vývoji, který někam vede a má před sebou jasnou vizi. Bohužel – těch různým prohlášení a machrování zaznívá z Ruska dost. Ale obvykle jsou to jen slova.

      • Asdf napsal:

        Tak on už jen fakt, že Angaru vyvíjeli 20 let, vypovídá o tom, že těch odborníků, kteří ještě neutekli jinam, moc na skladě mít nebudou. Navíc pro Putina je kosmický program v podstatě zbytná věc, radši bude investovat do nových tanků, stíhaček a letadlových lodí…

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Ovšem kvalitní moderní raketa je Topol-M. To nutno uznat.

      • gg napsal:

        Cynik (já ;)) by poznamenal, že SLS se taky bude vyvíjet dvacet let, takže všichni odborníci zřejmě utekli do SpaceX. 😀

      • Asdf napsal:

        Tak 20 let určitě ne 😉 Tedy jestli nemyslíte plánované následné modifikace za pochodu, které se ovšem dějí u všech raket.

      • gg napsal:

        No tak vývoj začal v roce 2010, a cílový produkt podle Kongresem stanovených požadavků z roku 2010 je raketa s nosností 130 mt, která zřejmě nepoletí před rokem 2030. Ty „mezirakety“ nejsou zadáním projektu, a ta 130 mt není „následná modifikace“. „Následné modifikace“ můžou být až rakety, co přijdou po ní.

      • Asdf napsal:

        Jenže takhle to bylo naplánováno už od začátku a dle mě logicky. Prostě se nejdřív otestuje v ostrém provozu méně výkonná verze a až po té se začne vyvíjet ta na 130 t. Takže od začátku vývoje do prvního ostrého letu by mělo uplynout max 10 let. Což je ovšem rozdíl od Angary, která poprvé vzlétla teprve loni (a to jen zkušebně), což je od prvních tahů na rýsovacím prkně oněch 20 let.

      • Asdf napsal:

        Nemluvě o tom, že finální verze Angara 7 s nosností 35 tun je stále ve vývoji a těžko říct, kdy vlastně vzlétne. A pořád v porovnání s SLS je to drobek.

      • Coffin Corner napsal:

        Adsf: Nečekal bych že se i zde dočkám takové hloupé demagogie ohledně délky vývoje Angary. Každý kdo nebyl v devadesátých letech dítě, v kómatu, nebo nemá paměť akvarijní rybičky, si určitě vzpomene že v Rusku zamrzlo téměř všechno na víc než deset let, včetně Angary…

      • Asdf napsal:

        Co je na konstatování faktu demagogického?
        Jistě jste si všiml, že tohle vlákno diskuze je o tom, že ruská kosmonautika je dlouhodobě podfinancovaná, z čehož vyplývá i nedostatek kvalitních odborníků. A především 90. léta se na tom podepsala nejvíc, takže ta vaše poznámka, že všechno zamrzlo (což také není úplně pravda) je akorát podtržením toho, co jsem psal 😉

      • Coffin Corner napsal:

        Jednoduše to vyznívá úplně jinak, obzvláště v pejorativním pojetí čecháčků s mindráčkem na většině zpolitizovaných diskuzí když něco vyvíjíte dvacet let čistého času a nebo když je projekt polovinu doby u ledu. 😉

      • Asdf napsal:

        Jistě je každému jasné včetně vás, že kosmonautika obzvlášť je často kolbištěm vyznavačů západu proti vyznavačům východu (zjednodušeně USA vs Rusko). Bohužel ale při jejím posuzování a hodnocení často dochází buď k nekritickému obdivu jedné strany a neobjektivnímu shazování úspěchů druhé strany a to z obou táborů, nebo k neschopnosti si přiznat objektivní fakta vedoucí k nepříznivému stavu.
        Pakliže říkám, že Angara se vyvíjela 20 let právě proto, že na vývoj jednak nebyly peníze a tím pádem ani dostatek odborníků a jednak se vždy spíš upřednostňovaly armádní projekty, pak je to jen konstatování faktu.
        Pakliže mě začnete napadat a psát, že je to demagogie a že přeci Angara nemohla být vyvinutá dřív, protože byla dlouho u ledu (což ani není pravda), pak je to přesně případ neschopnosti si přiznat objektivní stav věcí.

      • gg napsal:

        Ohledně „demagogie“ apod. … problém je možná taky v tom, že v tom měli bordel. Dlouho nebylo jasné, jak vlastně bude Angara vypadat, pak vyřadili návrh, který měl používat motor dnes známý jako RD-180, s odůvodněním, že by se nejdřív musel vyvinout. O tři roky později jeho vývoj kompletně zafinancovali Američané, ale tou dobou už návrh vyžadoval motor jiný, který si museli zaplatit Rusové sami. Jiný zamítnutý návrh zase používal RD-170 v prvním stupni. Nebýt toho současného návrhu, tak pravděpodobně už touhle dobou mohli létat. 😉

        Jinak Angara 7 určitě není „finální“, protože je to skoro úplně jiná raketa než Angara 5 (až na postranní boostery) a pravděpodobnost jejího uvedení do provozu je téměř nulová. To už spíš bude létat Angara 5V.

        „Pakliže říkám, že Angara se vyvíjela 20 let právě proto, že na vývoj jednak nebyly peníze a tím pádem ani dostatek odborníků a jednak se vždy spíš upřednostňovaly armádní projekty…“

        Tomu nějak nerozumím. Angara JE armádní projekt. Takže měla být upřednostňovaná, nebo ne? Co tedy přesně ta druhá polovina měla znamenat?

      • Asdf napsal:

        Samozřejmě je Angara důležitá i pro armádu, ale rozhodně nelze tvrdit, že je to jen armádní projekt.
        A měl jsem hlavně na mysli investice do zbraní a zbrojních systémů, protože pro vynášení armádních družic nakonec stačí už dnešní Proton-M a pro Putina jsou důležitější nové ponorky, letadlové lodě, tanky, stíhačky 5. generace, balistické střely a pod.

        Ohledně Angary 7 vycházím z zdrojů na netu. Např. v tomto článku na Russia Today je uvedeno, že na Angaře 7 se již u Chruničeva pracuje. http://russian.rt.com/article/65992
        I když sám nevěřím, že vzlétne dřív než někdy kolem r. 2025
        Každopádně říkat, že Angara 7 je skoro úplně jiná raketa, je dost mimo. Bude používat stále stejné bloky URM-1, akorát centrální bude zřejmě o něco prodloužený, aby mohl nést víc paliva. Jen horní stupeň místo Briz-M bude KVTK, ale ten má mít už i Angara 5V.

      • gg napsal:

        1) Organizaci vývoje Angary, soutěže o technické řešení apod. měl na svědomí armádní výbor. To z Angary určitě nedělá civilní raketu. Přinejmenším je „polovojenská“. 😉

        2) RT je žumpa.

        3) Angara-7 má používat centrální blok s větším průměrem. Díky tomu by potřebovala vyvinout tento větší blok, vyvinout jinou verzi KVTK, a dokonce postavit novou rampu, protože rampa pro Angaru 5 bude pro Angaru-7 nepoužitelná. Takže je téměř jisté, že Angara-7 nevznikne, obzvlášť pokud vznikne Angara-5V, která žádnou z těch tří věcí potřebovat nebude, a navíc ji půjde dopravovat po železnici.

      • Kenny007 napsal:

        Souhlasím. To asi bude hlavní problém ruského kosmického programu. Podfinancování se však dotýká všech národních agentur ve světě.

      • marian Redakce napsal:

        O tom nedostatku mladých inžinierov sa síce dlho hovorí, no ja si nemyslím, že to bude až také zlé (a určite to nie je hlavný problém ruského kozmického programu, ten vidím skôr v dlhodobom podfinancovaní). Možno ešte pred nejakými 10 – 15 rokmi ich bolo naozaj málo, ale nie dnes. Ak sa niekedy pozeráte na videá z predštartovných príprav rakiet v Rusku, vidíte, že tých mladých tam zas až tak málo nie je. Obzvlášť neviem, odkiaľ máte tú informáciu o „nula“ mladých absolventoch, ktorý išli zo škôl pracovať do ruského kozmického programu, to sa mi fakt nezdá.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Tu informaci psal, pokud si dobře pamatuju Tomáš Přibyl na svém blogu kosmonaut.cz – ale kdy přesně to bylo, to opravdu nevím.
        Ono to spolu souvisí. Pokud nejsou v oboru peníze, tak do něj mladí rádi nepůjdou.

  5. Jaroslav.Alois napsal:

    Nic nového pod sluncem, rakety jim padaly i v době jejich největší slávy, jenže tenkrát to tajili a ještě se Američanům posmívali.

    • Michael Voplatka napsal:

      Ovšem v době jejich největší slávy byla kosmonautika na počátku a rakety více padaly, než létaly. Tehdy byly neúspěchy normální. Dnes je ale poměr úspěch/neůspéch někde úplně jinde.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Přesně tak. Rusové byli v prvních desetiletích obyčejní pokrytci. Zatímco katastrofa prvního Vanguardu byla v roce 1957 vysílána do celého světa v přímém přenosu, sovětské starty byly utajené a ohlášené pouze v případě úspěchu.

      Třeba pokud jde o Měsíc, tak tam to Rusové pálili metodou pokus omyl. Např. pokud vezmeme nenávratové Luny určené k měkkému přistání. 11 neuspělo (z toho 6 ani neodlétlo od Země), 2 uspěly (hurá, jsme první, soudruzi). Vědecký přínos přitom minimální a záběry z povrchu bída.

      A co jejich americké protějšky Surveyory? Z celkového počtu 7 jich 5 uspělo a zbývající 2 alespoň tvrději dopadly. Pokud jde o přínos-nesrovnatelné.

      Tohle není žádná ideologoe, ale objektivní souhrn faktů.

      Na druhou stranu v případě Venuše výsledky byly kvalitní (možná i proto, že se na Venuši Američani vybodli a tak nebylo proč spěchat.

  6. gg napsal:

    Jestli počítám správně, tak pokud selhání Progressu má na svědomí Sojuz-2, pak se s tímhle Protonem Rusové dostali na šestnáct (!) selhání nosné rakety za posledních čtyři a půl roku nebo tak nějak.

    • vedator napsal:

      Ak sa Briz rata za nosnu raketu, tak vsetky neuspechy Protonu mozno pripisat nosnej rakete 🙂

      Proton ma menej ako 90% uspesnost uspesnych missii co je katastrofalne cislo. V globale je uspesnost cca 94-96% a posledne roky sa to rapidne zlepsuje (zial, len na zapade).

      • gg napsal:

        Atlas V: 43 startů v řadě bez nehody (myslím), Delta II: 98 startů v řadě bez nehody (!), Falcon 9: moc mladý na větší statistiky, ale vypadá hodně nadějně. 😉 Když se chce, tak to jde…

  7. Radim Redakce napsal:

    Déja vu.

    Ale Dušanovi metál za rychlost zpracování!

      • Anonym2 napsal:

        ???

        Vy jste nějak vynechal události které k onomu referendu vedly?

        To je jakobyste označil Hitlera za chudinku, že na něj ti Rusi tak útočili až došli do Berlína. Když vědomě vypustíte příčiny a počátek, tak nemáte právo cokoliv komentovat, protože vytváříte demagogii.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Poprosím oba pány Anonymy aby se vrátili zpět k tématu, tedy selhání rakety a netahali do toho politiku. Děkuji předem 😉

      • Anonym napsal:

        Ukázkovou demagogii jste předvedl vy, ale budu respektovat přání šéfredaktora a dál se k politice nevyjadřovat 😉

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        Nehledě na to, že obětmi jsou Mexičani 🙂 🙂

      • Asdf napsal:

        No, já bych spíš řekl pojišťovna, která to zacáluje 😉
        Mexičani si holt objednají novou družici.

      • Spytihněv Čumpelík napsal:

        No jo. To je pravda. Ale jedna věc spojuje nešťastný Progress a neméně nešťastný Proton. Ten první vezl na ISS připomínku vítězství ve válce, ten druhý satelit, který pro změnu připomíná kulaté výročí mexické revoluce. V tomto smyslu (pokud jsou Mexičani nostalgici), je to pro ně rána.

      • Asdf napsal:

        Z čehož vyplývá poučení: netahat do kosmonautiky politiku, anžto se to vždy ve zlé obrátí 😉

  8. rexino napsal:

    Proton nedostal družicu na obežnú dráhu. V zaujímavejších správach – obloha je dnes prekvapivo modrá. Ja sa naozaj začínam obávať o ExoMars 🙁 2 úspešne navedenia na obežnú dráhu a potom práca Brizu na presne navedenie k Marsu neznie veľmi lákavo.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      To je pravda. Z téhle mise mám taky strach. Pokud to zvládne Proton, tak ještě není vyhráno a budeme si kousat nehty u Briz-M.

      • Asdf napsal:

        Nemohla by mise nakonec startovat na Araine?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Těžko říct, uvidíme, jaký bude další vývoj.

      • gg napsal:

        To by sice mohla, ale přistávací modul pro ten rover při druhém startu (2018) je bohužel také ruské výroby.

      • Asdf napsal:

        Tak to by snad nemuselo vadit. Spíš jde o to, jestli by na to Rusové kývli, vzhledem k tomu, že jsou na celé misi zainteresovaní.

      • gg napsal:

        Vzhledem k tomu, že ruský kosmický hardware pro dálný vesmír je zřejmě ještě poruchovější, než jejich nosné rakety, tak by to vadit mohlo.

      • Asdf napsal:

        Jo takhle, no to je fakt. Možná by ESA udělala nejlíp, kdyby to vzala celé pod sebe.

    • Spytihněv Čumpelík napsal:

      Velká škoda, že NASA od projektu ExoMars odstoupila (asi měla spolupracovat na obou částech-TGO i pozdějším roveru?) a ESA se obrátila na Rusko. Nic proti ideologicky, ale ruské výsledky na poli výzkumu Marsu jsou tristní a snad by měli dodat i přistávací zařízení pro rover. No a samozřejmě je tu otázka spolehlivosti nosiče. Ta hrůza, kterou předvedli u Marsu 96 a Fobos-Gruntu mě mrzí doteď.

Napište komentář k marian

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.