Čas od času se nám ztrácejí věci

úvodní obrázek

„Tady na Mezinárodní kosmické stanici to byla tichá Velikonoční neděle. V mém rozvrhu jsem neměla vůbec žádnou práci. I přesto jsem udělala pár drobností z ‚task listu‘ (seznam úkolů, pozn. redakce). Myslím, že jsem vám o task listu ještě nikdy neříkala. Je tedy na čase to změnit! Task list je soubor úkolů připravených pozemními týmy. Tyto úkoly však nemají tak vysokou prioritu, aby byly zahrnuty do denního rozvrhu. Pokud chceme udělat nějakou práci ve svém volném čase, nebo pokud se nám čas uvolní, protože jsme nějaký úkol dokončili rychleji, než bylo předpokládáno, nebo protože byl nějaký plánovaný úkol zrušen, můžeme si zalistovat task listem a najít si něco užitečného na práci.

Středa 8. dubna 2015

Některé úkoly jsou větší a zaberou několik hodin. Jiné jsou zase malými domácími pracemi jako například výměna baterie nebo krytu laptopu, či uspořádání skladu v rámci příprav na nadcházející události. V případě, že chceme udělat trochu práce napřed v našem volném čase, je na task listu často také zabalování a vybalování nákladu.

A protože zpoždění při balení a přípravě nákladu v žádném případě nepřichází v úvahu, vždy s tím začínáme v dostatečném předstihu. Specialisti na Zemi starající se o logistiku nám nahoru zaslali předběžný seznam nákladu, který má letět dolů ještě dřív, než vůbec nákladní loď přiletí. Můžeme tak začít připravovat vaky s nákladem, který se má vrátit na Zemi. Na fotografii můžete vidět koncový kužel modulu Harmony se všemi vaky, které už jsme začali balit a které později naložíme do Dragonu.

Koncový kužel modulu Harmony se všemi vaky, které už jsme začali balit pro Dragon.

Koncový kužel modulu Harmony se všemi vaky, které už jsme začali balit pro Dragon.
Zdroj: https://plus.google.com/

Porovnejte prostor v modulu s naší přibližně měsíc starou skupinovou fotografií fotografií Expedice 42!

Expedice 42 před koncovým kuželem modulu Harmony.

Expedice 42 před koncovým kuželem modulu Harmony.
Zdroj: https://plus.google.com/

Na task listu je také často nahrávání video zpráv nebo edukačních videí pro účely přesahující každodenní práci na stanici. Stejně tak je tam permanentně uvedeno několik běžných procedur, jako například výměna nádrží na tuhý odpad a moč naší vesmírné toalety. Po tom, co touto procedurou několikrát projdete, si již nepotřebujete číst postup v task listu, ovšem tato položka má vždy připojenou poznámku týkající se skladování. V tomto případě je zde uvedeno, kterou novou nádrž máte použít, kde ji najít a kam zase uložit tu použitou.

Jak jistě víte, každý předmět na Mezinárodní vesmírné stanici je evidován a sledován pomocí evidenčního čísla, čárkového kódu, výrobního čísla… nebo dokonce všemi třemi způsoby najednou! Bohužel se i přes tato opatření čas od času některé věci ztrácejí. Všichni jsme lidé a jako takoví jsme náchylní k chybám. Pokud něco skončí na špatném místě (ať už v reálném světě nebo inventárním seznamu), kdo ví, kdy se to zase najde! Časem se nám tady také hromadí věci, kterých se už dávno mělo být zbaveno. Na rozdíl od většiny domácností si nemůžeme dovolit hromadit věci, které již nejsou potřebné, protože ten prostor potřebujeme pro nové vybavení, které podpoří další vědecký výzkum.

Po svých 7 letech na oběžné dráze si evropská laboratoř Columbus něčím podobným prošla. Když jsem v listopadu přiletěla na stanici, bylo zde před skříňovými experimenty poměrně hodně skladovacích vaků. Probíhalo zde tolik experimentů, ale přitom zde bylo tak málo volného místa k jejich uskladnění! Naštěstí mnoho již nepotřebného nákladu odvezla ATV-5 a také Dragon při misi SpX-5. Poté jsem provedla optimalizaci místa, které bylo k dispozici v koncovém kuželu a to všechno trochu pomohlo uklidit vnitřní prostor modulu.

Za účelem ještě větší optimalizace jsem o víkendech prováděla foto-audity našeho hlavního skladovacího prostoru v Columbu označovaného Deck 4. COSMOs – Logistický tým v COL-CC (Columbus – Control Centre, pozn. redakce) chtěl mít podrobný obrázek o tom, co se v tomto prostoru nachází, aby mohli navrhnout konsolidační plán, který by snad mohl ušetřit trochu skladovacího místa. Takže jsem trpělivě fotila a fotila přihrádku za přihrádkou, vak za vakem, položku za položkou, vše tak, aby byly krásně vidět čárkové kódy a výrobní čísla. A vy jste si mysleli, že být astronautem znamená kouzlo, půvab a adrenalin, že ano?

Středa 8. dubna 2015

Do příletu zásobovací lodi Dragon zbývá již jen pár dní a je úžasné sledovat, jak se na tuto událost stanice připravuje.

Přála bych si říct, že o tom mám celkový obrázek, ale to je na lidech chytřejších než jsem já, kteří sedí v řídících střediscích a celou show řídí. Tady nahoře se jen snažíme vydat ze sebe to nejlepší při plnění našich každodenních úkolů, které jsou samozřejmě malými střípky skládanky. Skládanky, ze které nakonec vzejde komplexní mise, při které nás navštíví nákladní loď a při které od záchytu až do vypuštění budeme mít podstatné navršení práce na vědeckých experimentech, jež budeme provádět, zatímco bude Dragon připojen k ISS.

Včera jsem na několika počítačích nainstalovala nový software, takže budou připraveny k podpoře nových vědeckých úkolů. Dnes jsem strávila dvě hodiny tím, že jsem z celé stanice do jednoho pytle shromažďovala vybavení potřebné k vykonání jednoho specifického experimentu. Až tedy za pár týdnu tato operace začne, všechno bude již připraveno. Dále se samozřejmě s Terrym připravujeme na zachycení Dragonu. Dnes jsme absolvovali trénink offsetových záchytů. Dvě hodiny jsme si mohli procvičovat ovládání skutečné robotické paže namísto simulátoru. O offsetových záchytech jsem již psala. V případě, že si to už nepamatujete, přečtěte si zápis z deníku z 15. prosince.

Když k nám naposledy přiletěl Dragon, Butch provedl jeho zachycení. Tentokrát budu primárním robotickým operátorem já, takže budu za ovládacím pultem staniční paže, zatímco Terry bude zodpovědný za komunikaci se Zemí a procedury při záložních a krizových situacích (které snad nebudou potřeba).

A když už je řeč o závadách, při našem dnešním posledním „skoro-zachycení“ jsme procvičovali reakci na zabezpečovací reakci, která může nastat, když už je paže a její koncová část nad trnem kotvícího bodu, tedy těsně před stisknutím spouště k zachycení, nebo těsně po tom. Robotická paže při závadě automaticky přejde do bezpečnostního módu a stává se neřiditelnou. Všechny její klouby i koncová část se tak znehybní. Naštěstí jde ve skutečnosti o ‚dvě robotické paže v jedné‘. I přesto, že je zde jen jedna soustava kloubů a jednotlivých ramen, jsou jinak všechny komponenty plně redundantní, takže umožňují robotické paži fungovat. V případě, že bychom potřebovali přejít na tento záložní režim k tomu, abychom dokončili zachycení, museli bychom se přesunout z Cupoly do Destiny, kde máme druhý ovládací panel. V den zachycení je tento druhý ovládací panel v režimu aktivní zálohy, což doslova znamená, že stačí pouze jedno stisknutí tlačítka na něm, aby se z něj stal hlavní ovládací panel a on se tak chopil řízení robotické paže. No řekněte, nelíbil by se vám takovýto typ zálohy u vašeho auta v okamžiku, kdy se rozsvítí červená kontrolka?

Robotická paže Canadarm2 těsně před simulovaným zachycením modulu Leonardo.

Robotická paže Canadarm2 těsně před simulovaným zachycením modulu Leonardo.
Zdroj: https://plus.google.com/

Včera jsem ještě strávila nějaký ten čas při mém periodickém hodnocení fyzické zdatnosti. Tento test provádíme na našem rotopedu CEVIS jednou za měsíc. Dodržujeme při tom určený protokol, zatímco nás monitoruje elektrokardiogram a náš krevní tlak je měřen každých pět minut. Na základě těchto dat mohou specialisté na Zemi provést odhady našeho VO2max (maximální využití kyslíku, pozn. redakce), což je hodnota běžně užívaná jako ukazatel aerobní vytrvalosti a kardiovaskulární kondice. Typický trend pozorovaný při šestiměsíčních misích je z počátku významný a rychlý pokles VO2max, který se pomalu zlepšuje při každodenních cvičeních na rotopedu a běžeckém pásu. Čím blíže je pak náš návrat na Zemi, tím důležitější pro nás cvičení je, abychom byli znovu připraveni čelit gravitaci.“


 

Po delší době si opět dovolím připomenout, že kromě pondělních článků Deníku máte možnost navštívit také naše diskusní fórum, kde shromažďujeme fotky Samanthy z ISS. Najdete zde nejen mnoho úchvatných záběrů naší planety, ale také momentky ze života na stanici. K fotografiím se kdykoliv jednoduše dostanete přes odkaz pod každým článkem Více se o tomto tématu dočtete zde ». Jako malou ochutnávku Vám nabídnu fotografii České republiky.

Česká republika vyfocená Samanthou Cristoforetti. Pokud máte problém se zorientovat, pohled na naši zemi směřuje z jihozápadu přes Alpy. Markantním orientačním bodem je kruh zasněžených pohoří kolem Čech v levé části snímku a dále Jihomoravská pánev mezi východními Alpymi a Tatrami.

Česká republika vyfocená Samanthou Cristoforetti. Pokud máte problém se zorientovat, pohled na naši zemi směřuje z jihozápadu přes Alpy. Markantním orientačním bodem je kruh zasněžených pohoří kolem Čech v levé části snímku a dále Jihomoravská pánev mezi východními Alpymi a Tatrami.
Zdroj: https://twitter.com/AstroSamantha/

Ti z vás, které zaujal závěrečný odstavec o periodickém hodnocení fyzické zdatnosti na ISS, si mohou o tomto tématu přečíst více již dnes po páté hodině odpoledne, kdy u nás vyjde krátký článek, ve kterém Samantha Cristoforetti prozradí více.

Zdroj informací:
https://plus.google.com/

Zdroj obrázků:
https://plus.google.com/
https://twitter.com/AstroSamantha/

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Čas od času se nám ztrácejí věci”

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.