Návrat od Měsíce už za pár dní

Na začátku nového tisíciletí vyhlásila Čína smělý plán, který spočíval v průzkumu Měsíce. Tehdy to všechno vypadalo až příliš idealisticky – vždyť Říše Středu v té době teprve sbírala první větší zkušenosti z oběžné dráhy. První fáze lunárního průzkumu měla být ve znamení snímkování Měsíce z oběžné dráhy, druhá fáze obnášela měkké přistání na povrchu a třetí, závěrečná fáze už počítala s dopravou odebraných vzorků na Zemi. První fázi úspěšně zvládly sondy Chang’e 1 a Chang’e 2. Druhou fázi máme v živé paměti, když na Měsíci přistála Chang’e 3. Nyní je tedy na řadě fáze třetí, která je ze všech nejnáročnější.

Čína moc dobře ví, že právě návrat lunárních vzorků na Zemi bude tím největším oříškem. Mnoho na tom nemění to, že mají zkušenosti s loděmi Šen-čou, které se vrací z oběžné dráhy. Při letu od Měsíce bude mít návratové pouzdro mnohem větší rychlost, což s sebou nese větší teplotní a materiálové namáhání při průchodu atmosférou. Je proto potřeba všechno důkladně nacvičit a nezkoušet návrat až naostro s cennými vzorky na palubě.

Porovnání tepelného namáhání při různých rychlostech

Porovnání tepelného namáhání při různých rychlostech
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Překlad: Autor

Na první pohled se může zdát, že návrat z nízké oběžné dráhy je skoro stejný jako návrat od Měsíce. Při návratu z LEO má kabina rychlost zhruba 8 km/s, při cestě od Měsíce necelých 11 km/s. Tepelné namáhání je ale více než dvojnásobné, jak ukazuje přiložený graf.

Pokud všechno vyjde, jak má, odstartuje 23. října v 19:59 SELČ z kosmodromu Xichang raketa Čchang-čeng 3C/E. Na její palubě bude mise Chang’e-5 Test, nebo též Chang’e-5 T1. její součástí je návratové pouzdro, které vychází svým tvarem z konstrukce návratové kabiny pilotované lodi Šen-čou. Jen je menší a obsahuje i konstrukční změny – například odolnější tepelný štít. Za zmínku stojí i samotná raketa Čchang-čeng 3C/E – ta se od klasické verze 3C liší prodlouženými urychlovacími bloky a delším prvním stupněm, který pojme více paliva. V tomto případě se bude jednat o její premiérový let.

Horní stupeň nosiče vykoná dva zážehy – první bude zhruba pětiminutový a zakulatí oběžnou dráhu kolem Země na dočasnou parkovací ve výšce 200 kilometrů. Následovat bude pětiminutový přelet a po něm přijde a druhý zážeh, který má trvat tři minuty. Tím získá sestava dostatečnou rychlost pro let k Měsíci. Návratové pouzdro proletí kolem Měsíce po dráze volného návratu, která nepotřebuje žádné korekční zážehy. Dráhu volného návratu v minulosti používaly třeba sovětské lodě Zond, nebo první americké lodě Apollo.

Dráha volného návratu

Dráha volného návratu
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/

Pouzdro bude mít i přesto možnost provádět lehké změny dráhy, které budou mít za úkol, aby přistálo na území Číny. K maximálnímu přiblížení k Měsíci by mělo dojít 28. října v 1:33 SEČ. Tehdy bude od Měsíce 11 000 – 15 000 kilometrů. Pouzdro nebude vstupovat na oběžnou dráhu Měsíce, pouze využije jeho gravitace a zamíří k Zemi. I na zpáteční cestě budou k dispozici zážehy pro korekce dráhy. Mise Chang’e-5 T1 by měla podle plánu trvat osm dní. Zhruba 5 000 kilometrů od Země se od základní konstrukce oddělí samotné návratové pouzdro.

Samotný průchod atmosférou bude velmi zajímavý, protože má být rozdělen do dvou menších fází. Pouzdro vstoupí do atmosféry, která jej sice zpomalí, ale nikoliv dostatečně. Rychlost bude dostatečná na to, aby pouzdro začalo lehce nabírat výšku. Jenže to už bude na suborbitální dráze, takže po průchodu nejvyšším bodem dráhy vstoupí do atmosféry podruhé, tentokrát již definitivně. Této trajektorii se říká Skip Re-entry a využívaly ji třeba sovětské Zondy. S jejím použitím se počítalo i u lodí Apollo, ale k realizaci nikdy nedošlo. Výhodou této dráhy je menší namáhání tepelného štítu, na druhou stranu je zapotřebí mnohem přesnější orientace.

Skip Re-entry

Skip Re-entry
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Překlad: Autor

Čína se netají tím, že zkušenosti nabyté při této zkušební misi využije nejen pro ostro misi Chang’e 5, která by měla v roce 2017 dopravit na Zemi vzorky lunárních hornin, ale také pro pilotovanou misi. její termín zatím neznáme, ale není pravděpodobné, že by k ní došlo před rokem 2025.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/change-5-test-mission.html

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/7257328.png?416
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5919441_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3035834_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6332361_orig.jpg

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

5 komentářů ke článku “Návrat od Měsíce už za pár dní”

  1. Jaroslav.Alois napsal:

    Informace, že dvojí vstup do atmosféry nepoužívaly lodě Apollo při návratu od Měsíce se nezdá, v knize pana Pacnera o A-11 je právě tento způsob přistání popsán jako realizovaný. Volně řečeno se tam píše, že CM po dosažení výšky 60 km opět vystoupal do 105 km kde jeho rychlost klesla pod orbitální a opět se poté ponořil do atmosféry atd.
    Jestli to tedy není právě obráceně, že sovětské Zondy tuto metodu nepoužívaly a Apollo ano.

  2. slappy Redakce napsal:

    Zajímavé že Čína i Amerika testují ve stejnou dobu tepelný štít pro druhou kosmickou..
    Tak schválně, jestli se první dočkáme Číňana na Měsíci nebo Inda na oběžné dráze.

    Obzvlášť se mi líbí ten Skip Re-Entry! Využilo se to někdy při meziplanetárních letech? Co třeba poslat průletovou rychlostí (rychlý přelet sluneční soustavou) rover (nebo loďku) na Titan? Postačila by jeho hustá atmosféra k dostatečnému zbrždění, aby pouzdro třeba oblétlo Saturn a pak přistálo na Titanu?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Souběh této testovací mise a EFT-1 je spíše jen shodou náhod.
      Osobně bych dříve věřil Indovi na oběžné dráze.
      Pokud je mi známo, tak při meziplanetárních letech se tento způsob nikdy nepoužil. Jediné, co se použilo byl tzv. aerobraking, který využila třeba sonda MRO u Marsu – během přiletu proletěla horními vrstvami atmosféry, které ji zpomalily a tím se usadila na oběžné dráze. V nejvyšším bodě pak stačilo zažehnout motor, zrychlit a vytáhnout nejnižší bod z atmosféry.

  3. Malky napsal:

    Sakra, já přehlédl to slůvko ‚test‘ a už se těšil že půjde o sample return se vším všudy.
    Ale nová technologie se samozřejmě musí otestovat. Držím jim palce a doufám že se dočkáme číňana na Měsíci 🙂

Napište komentář k slappy

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.