Kosmotýdeník 37. díl (27.5. – 2.6.2013)

S koncem týdne přichází pravidelný kosmotýdeník, který v krátkosti shrnuje nejdůležitější, nebo nejzajímavější události, které se za poslední týden udály na poli kosmonautiky. Dnes se můžeme těšit na krátké shrnutí letu Sojuzu TMA-09M, který opět prověřil let po takzvaném rychlém profilu letu. Dále se podíváme na výsledky měření, které provedl rover Curiosity ještě v době kdy byl uzavřen v přeletové schránce a mířil k přistání na Marsu. Poslední zprávu uzavřeme zajímavým nápadem, který uskutečnila společnost Planetary Resources, jejímž cílem je v budoucnosti těžit nerostné suroviny na blízkozemních asteroidech. Přejeme příjemné čtení.

Start Sojuzu TMA-09M

Sojuz TMA-09M startuje

Sojuz TMA-09M startuje
Zdroj: http://www.collectspace.com/images/

28. května ve 22:31 SELČ z kosmodromu Bajkonur zamířila do vesmíru další loď Sojuz, tentokrát pod označením TMA-09M. Na její palubě byl Rus Fjodor Nikolajevič Yurčichin, pro kterého se jednalo už o čtvrtý let do vesmíru a čeká ho již čtvrtý pobyt na ISS. Druhý člen posádky na palubě byla Američanka Karen Lujean Nyberg, která letí do vesmíru podruhé. Trojici uzavíral zástupce Evropské kosmické agentury, Ital Luca Parmitano, který absolvoval svůj premiérový let. Cílem letu byla Mezinárodní kosmická stanice a doplnění 36. Dlouhodobé expedice, kterou před připojením Sojuzu tvořil Pavel Vinogradov, Alexandr Misurkin a Chris Cassidy.

Při tomto startu byl opět využit takzvaný rychlý profil letu, díky kterému se loď mohla už druhý den v půl páté ráno připojit k ISS. Po několik desítek minut trvající proceduře ověřovaní pevného spojení, se obě posádky setkaly a započaly činnost v kompletním složení expedice. Více o nové posádce se můžete dočíst v tomto našem článku. Rychlý profil letu je umožněn zejména vylepšením přesnosti navádění samotné rakety Sojuz, která dokáže nyní navést loď na mnohem přesnější dráhu, jenž umožňuje méně úprav dráhy lodě Sojuz a tudíž rychlejší „dohnání“ stanice.

Curisosity pracovalo i při letu k Marsu

Curiosity na cestě k Marsu

Curiosity na cestě k Marsu
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/

Na tiskové konferenci, která proběhla 30. května, se hovořilo o výsledcích, které během přeletu mezi Zemí a Marsem nasbíral přístroj RAD. Pozitivní je, že naměřená data se v rámci tolerance shodují s předem odhadnutými a vypočítanými hodnotami. Znamená to tedy, že současné vzorce pro výpočet radiační zátěže jsou nastaveny správně.

Jakou dávku ionizujícího záření tedy přístroj RAD naměřil? Za šest měsíců to dělá celkem 330 mSv, což je trojnásobek oproti dávce, kterou za stejnou dobu dostanou astronauti na ISS. Je to o dva řády více, než kolik dostane za rok průměrný Američan. Sieverty nepatří mezi jednotky, které by se daly nějak snadno představit, proto nám pomůže malé přirovnání – srovnatelnou dávku by lidské tělo dostalo, pokud by se každých 5 – 6 dní podrobilo celo-tělovému vyšetření CT.

Nutno poznamenat, že přístroj RAD měřil radiační zátěž během přeletu, kdy byl schovaný v přeletové schránce, která také odvrátila část nebezpečného záření. Nabízí se otázka, jak během případného letu lidské posádky chránit astronauty. Existuje možnost využití speciálních plastů, nebo vodní stěny. Pokud by astronaut za celou svou kariéru dostal 1 sievert, zvýšilo by to s pravděpodobností 95% riziko vzniku rakoviny o 5%.

Přístroj samozřejmě fungoval i po přistání, jeho výsledky pak budou svým způsobem ještě důležitější, protože nám prozradí, zda by lidé na povrchu Marsu mohli dlouhodobě pobývat. Ale na to si budeme muset ještě chvíli počkat, protože data se ještě zpracovávají. Jisté ale je, že dávky radiace na Marsu budou menší než ty během přeletu – polovinu záření odstíní planeta a drobný vliv má i slabá atmosféra samotného Marsu.

Planetary Resources pokládá základy své cesty

ARKYD 101

ARKYD 101
Zdroj: http://www.popularmechanics.com/

Společnost  Planetary Resources, založená minulý rok s odvážným cílem těžit nerostné suroviny na blízkozemních asteroidech, zveřejnila nové informace o vývoji jejího prvního kosmického přístroje, kterým by měl být vesmírný teleskop ARKYD 101. Tento první malý teleskop by měl mít za úkol spektroskopickou analýzu blízkozemních asteroidů. Čili půjde o jakési prvotní hodnocení, s čím můžeme v této oblasti počítat, jaké prvky se na asteroidech nachází, případně v jakém množství.

Novinkou však je, že teleskop ARKYD 101 bude zřejmě financován ze zdrojů sympatizantů společnosti. Prostřednictvím Kickstarteru, což je služba, která umožňuje uživatelům přispívat různé finanční částky na různé projekty a v případě, kdy se podporovaný projekt realizuje, dostanou přispěvatelé různé výhody. Cílem této události bylo, aby lidé dobrovolně přispěli jedním milionem dolarů na stavbu tohoto satelitu, a zdá se, že to byl velice dobrý nápad. Po několika dnech fungování je vybráno již přes 638 000 dolarů. Každý kdo přispěje, dostane dle výše částky různé výhody. Blíže si můžete přečíst přímo na stránkách projektu. O samotném satelitu si pak můžete něco více přečíst na stránkách společnosti.

Zdroje:
http://www.kickstarter.com/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/wiki/
http://www.planetaryresources.com/

Zdroje obrázků:
http://www.popularmechanics.com/cm/popularmechanics/images/v6/planetary-resources-01-0412-de.jpg
http://www.collectspace.com/images/news-052813g-lg.jpg
http://2.bp.blogspot.com/-QrAuL5fzSG0/T5bkKORRH7I/AAAAAAAATbc/PmIkRoyAtV8/s1600/arkid101spacescope.png
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/hphotos-ak-frc3/821_615132695164588_1898879898_n.png

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.