Velké plány Říše středu – 3. díl – Cesta na Měsíc

Zavlaje na Měsíci čínská vlajka?

V prvním díle jsme se věnovali čínským plánům na nové orbitální stanice, druhý díl byl zaměřený na technickou stránku budoucnosti, jelikož jsme rozebírali chystané nosné rakety. Dnes náš miniseriál uzavřeme. Tématem bude cesta Číňanů na Měsíc. Předem musím upozornit, že v mnoha ohledech se bude jednat o spekulace, protože Čína je kromě jiného známá tím, že jen velmi nerada konkretizuje své plány a nejraději mluví velmi všeobecně. Jedno je ale jisté – Číňané o Měsíci mluví poměrně často a není se co divit. Byl by to velký úspěch jejich kosmického programu a úspěšné přistání by je s definitivní platností poslalo do klubu elitních kosmonautických velmocí.

Pokud se podíváme na celou věc střízlivým pohledem, zjistíme, že za současné situace je právě Čína nejžhavějším kandidátem, který by mohl na Měsíci přistát. Evropa se ohledně téhle možnosti drží zpátky, Rusové mají sice velké plány, ale ty hatí nedostatek peněz i nějaká přesnější koncepce. Jediným, kdo by mohl Číňany ohrozit jsou spojené státy. Jejich hlavní cesta by sice měla mířit k asteroidům a k Marsu, ale myslím si, že NASA po Měsíci stále pokukuje.

Vozítko v rámci mise Chang'e 3 v představách ilustrátora

Vozítko v rámci mise Chang’e 3 v představách ilustrátora
Zdroj: http://2.bp.blogspot.com

Zpátky ale k Číně. Jelikož je čínská kosmonautika výkladní skříní celého národa, potažmo vedoucí strany, je jí věnována velká důležitost. Rozvoj je přesně nalinkovaný v tzv. Bílé knize. Prozatím je schválená jen do roku 2015, nicméně i z toho mála se dá vyčíst zájem o našeho souputníka. Čína totiž chce už v roce 2013 vyslat k Měsíci nepilotovanou misi Chang’e 3, která naváže na předchozí velmi úspěšné projekty s pořadovými čísly 1 a 2. jen pro zajímavost – bude se jednat o první měkké robotické přistání na povrchu měsíce od roku 1976, kdy se to podařilo sovětské Luně 24.

Cca. metrákové vozítko by mělo na povrchu Měsíce fungovat asi tři měsíce. Tím pádem na něj čeká i 14 dní dlouhá měsíční noc, která klade velké nároky na tepelnou izolaci všech systémů. Teplota totiž bude klesat na – 170°C. Ani během „dne“ to nebude žádná selanka – teploty budou okolo 100°C. V té době ale rover využije své solární panely, ze kterých bude získávat energii. Jelikož by baterie nestačily na provoz během noci, bude vozítko využívat tepla (a možná i energie) z radioizotopového termoelektrického .generátoru, který využije rozpadu plutonia 238 (podobný systém využívá americké marsovské vozítko Curiosity).

Vozítko má přistát v oblasti Sinus Iridium (cca. 44° severní šířky), kterou pokrývají horniny na bázi bazaltu, tedy vyvřelé lunární lávy. Samotný rover bude disponovat pokročilým systémem samostatného rozhodování. Bude si například plánovat cestu tak, aby se vyhnul překážkám. Díky relativní blízkosti Měsíce mohou kdykoliv pozemní technici převzít řízení. Na druhou stranu, pokud se tento systém osvědčí, bude mít Čína v kapse technologii pro autonomní řízení i v oblastech, kde budou muset sondy spoléhat samy na sebe – např. na Marsu.

Ale zpět k vozítku Chang’e 3. To by mělo na své palubě nést několik kamer, infračervený spektrometr, rentgenový spektrometr a podpovrchový radar. Rover bude navíc disponovat mechanickou paží. Vozítko už má za sebou zkoušky systémů, které podstoupilo na začátku roku 2012 v poušti čínské provincie Gansu. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku navíc vyzkoušelo techniku sjíždění z přistávací plošiny landeru.

Takto by mohlo vypadat vyslání pouzdra se vzorky hornin z povrchu Měsíce

Takto by mohlo vypadat vyslání pouzdra se vzorky hornin z povrchu Měsíce
Zdroj: http://www.moondaily.com

Mise Chang’e 3 má vyšlapat cestičku pro další krok vpřed. Mezi lety 2015 a 2017 by měla k Měsíci vyrazit nepilotovaná mise, jejíž jméno zatím neznáme, nicméně její úkol zaujme asi všechny zájemce o kosmonautiku. Mělo by se totiž jednat o odběr vzorků z měsíčního povrchu a jejich následné odeslání zpět na Zemi. O této misi bohužel nejsou známy žádné bližší informace. Dá se ale očekávat, že technologicky bude (hlavně co do konstrukce landeru) vycházet ze zkušeností nabytých při misi Chang’e 3.

Nasbírané vzorky poputují zpět na Zemi v návratovém pouzdru – díky tomu bude moci Čína vyzkoušet tepelný štít, který zvládne výrazně vyšší tepelné namáhání, než pokud by se vracel pouze z nízké oběžné dráhy. Doposud Čína nikdy nezkoušela podobný manévr. Všechny vstupy do atmosféry byly +/- z první kosmické rychlosti, tedy z nízké oběžné dráhy. Návrat od Měsíce ale bude jiná káva. Pokud se systém osvědčí, přijde na řadu velké finále – přistání lidské posádky na Měsíci.

Tohle už je podle soudobých měřítek spíše v kategorii sci-fi, aneb představa čínské lunární základny

Tohle už je podle soudobých měřítek spíše v kategorii sci-fi, aneb představa čínské lunární základny
Zdroj: http://www.blogcdn.com

V této fázi se již dostáváme do dříve avizované roviny spekulací. Nicméně už od příštího roku bude k dispozici nový kosmodromu Wenčang na ostrově Hainan, který díky blízkosti rovníku umožní vyšší nosnosti raket. Navíc ve dvacátých letech by chtěli Číňané nasadit těžkotonážní raketu Čchang-čeng 9. Osobně se nedomnívám, že by hned její první start využili pro vyslání lidské posádky k Měsíci. Sečteno a podtrženo – Není otázkou, zda Čína někdy k Měsíci vyšle pilotovanou posádku (pokud se tedy nečekaně nezbrzdí její ekonomika), otázkou je spíše kdy k tomu dojde. S přihlédnutím ke všem objektivním skutečnostem nevěřím tomu, že by k takové misi došlo dříve než v roce 2025. Mnohem reálnější mi přijde termín okolo roku 2030.

Čína samozřejmě plánuje i do vzdálenější budoucnosti. Jenže i u ní platí přímá úměra známá i z ostatních kosmických agentur – čím větší časová vzdálenost, tím větší sci-fi. Čína by například ráda vybudoval trvalou měsíční základnu. Té se ale nejspíše dožijí naše děti, nebo ti, kteří vsadí na zdravý způsob života. Její realizace by teoreticky mohla nastat okolo roku 2050, ale spíše později.

Náš miniseriál o čínských kosmických plánech tímto dílem končí a já doufám, že se Vám alespoň trochu líbil a že jste s jeho pomocí nahlédli pod pokličku plánů nejlidnatější země světa, která své kosmonautické novinky drží poměrně v tajnosti.

Zdroj informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/wiki/Sinus_Iridum

Zdroje obrázků:
http://ing.dk/modules/xphoto/cache/57/62557_650_550_0_0_0_0.jpg
http://2.bp.blogspot.com/-yTphoVDa63Y/T526I4h46vI/AAAAAAAARaE/5r-np32ojjI/s1600/chang-E-3-krishna-x3-580.jpg

http://www.moondaily.com/images/china-moon-lunar-vehicle-art-bg.jpg
http://www.blogcdn.com/www.engadget.com/media/2012/07/chinamoonbase.jpg 

 

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

11 komentářů ke článku “Velké plány Říše středu – 3. díl – Cesta na Měsíc”

  1. kadantonina napsal:

    Krása (y) určitě se toho dožijeme všichni proboha…. Co to tam kecáte že se toho dožijí naše děti :D….… :)))

  2. Roman napsal:

    Tak jsem si početl.Skvělé.Jen mám připomínku k výhledu a perspektivám.
    A neodpustím si rýpnutí do Amíků.Oni prohlásili(Kennedy),že budou
    na měsíci…A byli!…? No.. asi ano.Trvalo jim to pár roků před čtyři-
    ceti lety!!“Pár“ roků po letu Gagarina-no,asi7roků,že??!Od té doby tam
    nikdo nebyl a jen z logiky věcí a času se DÁ! o Apollech pochybovat.Od té
    doby uplynulo moře času.Číňané s dnešní technologií by tam měli být-tedy
    mým odhadem – asi za dva roky,NEBO UŽ TAM MĚLI BÝT,když se to srovná s američany-technologie vědomosti-TEHDEJŠÍ A NYNĚJŠÍ,propagace Číny-strany,snaha,finance,výpočty a kdesi-cosi dalšího.Takže nám zbývá než …“jen“ opravdu se asi nechat překvapit.Moje dedukce jsou jen logické
    a jednoduché(1+1=2),takže v nich nehledejte velké spekulace;-)
    Pěkný den…R

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ono v době Apolla to bylo hodně o tom, že cesta na Měsíc byla prvořadým státním cílem – kosmonautiku hltali i běžní Američané a byli hrdí na to, co jejich země dokázala. To se od té doby změnilo. Lety do kosmu jsou drahé a spousta lidí ztratila to vlastenecké nadšení – považují lety do vesmíru za vyhazování peněz. Je to velká škoda. Čína sice má to nadšení i peníze, ale zatím jí chybí kvalifikovaní odborníci. Ale to se postupně začíná zlepšovat. Uvidíme tady, jak to bude vypadat v dalších letech.

      • Roman napsal:

        Pane Majer moc si Vás vážím za vaše postoje
        a Vaši fundovanost.Už jsem si o Vás udělal mínění,
        které je velice kladné a budu na vaše stránky poh-
        lížet jen s úctou ! ! ! Kdyby bylo víc takových
        lidí jako Vy,tak by bylo na světě dávno mnohem lépe.
        Myslím,že máte velký přehled a nadšení.Děkuji.-R-

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Velice Vám děkuji za tak pěkné hodnocení. Skoro se až červenám :-). Velice mne těší, že se tu čtenářům líbí. Na našem fóru i blogu Vás vždy rádi uvidíme. 😉

  3. hulvath napsal:

    Ja slysel, ze Mesicnanky maji prsa na zadech, je to pravda ?

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Velmi zajímavá teorie, ale já myslím, že Měsíčňanky, ani Měsíčnané neexistují. Měsíc je sice krásný, ale bez života. Nemá atmosféru, na jeho povrch dopadá škodlivé záření a navíc se tu výrazně liší teploty mezi osvětlenou a neosvětlenou částí. Sečteno a podtrženo – místo pro vznik života nevhodné.

  4. Marek napsal:

    nádherný článek, o Měsíc se zajímám ze všeho nejvíc a vždy mě potěší, když si můžu přečíst, že zájem o něj neupadá 🙂
    hrozně se těším, až tam někdo zase přistane 🙂

  5. wintersX napsal:

    Krása (y) 🙂 určitě se toho dožijeme všichni proboha…. Co to tam kecáte že se toho dožijí naše děti :D…… :)))

Napište komentář k hulvath

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.