Další prázdninový týden je za námi, tento byl první srpnový a i během něj se stalo několik zajímavých kosmonautických událostí, které vám připomene aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku. Podíváme se tedy především na Měsíc, kde po několikerém překročení své plánované životnosti definitivně umrzl čínský rover Yutu. Dále se zaměříme na zajímavé plány Ruska v jejich plánovaném výzkumu planety Jupiter, zkontrolujeme, jaké aktuální starty nás čekají od společnosti SpaceX, nebo zamíříme do Číny a podíváme se, jak pokračují přípravy na vynesení druhé čínské orbitální stanice.

Yutu definitivně umrzlo

Když 14. prosince 2013 přistála na Měsíci čínská sonda Chang’e 3, bylo to od roku 1976 poprvé, co se lidstvo alespoň pomocí robotické mise vrátilo na našeho nejbližšího přirozeného kosmického průvodce. Jen pro pořádek dodávám, že poslední misí, která přistála na Měsíci, byla ve zmiňovaném roce sovětská mise Luna 24, která navrátila zpět na Zemi několik gramů vzorků. Historicky první čínské přistání na Měsíci si připsalo hned dvě čínská prvenství, krom premiérového přistání, bylo úspěšně na povrch vysazeno i robotické vozítko Yutu. Celá mise se dá označit za jeden z největších dosavadních úspěchů čínské nepilotované kosmonautiky. Po takřka třech letech však vozítko Yutu po několikerém překročení své plánované životnosti a vytvoření rekordu funkčnosti mezi lunárními vozítky nadobro utichlo.

Abychom byli fér, pojďme si říct, že vozítku Yutu po ujetí asi 100 metrů přestalo na začátku roku 2014 být schopno pohybu. Od té doby provádělo jen stacionární měření, stejně jako přistávací plošina Chang’e 3, která by ještě v těchto dnech měla být stále funkční. Avšak i přesto, že Yutu ztratilo svoji pohyblivost, vydrželo 32 krutých měsíčních nocí, při kterých teplota klesá na -180 stupňů Celsia. Původně byl rover konstruovaný na výdrž tří měsíčních nocí, takže výrazně překročil svoji životnost. Během měsíční noci byl zajištěn malým plutoniovým zdrojem, který poskytoval potřebné teplo pro jeho elektroniku. Toto teplo již zřejmě nestačilo během měsíční noci, nastalé 28. července, při které bylo s vozítkem definitivně ztraceno spojení a nepředpokládá se, že by se z toho rover ještě mohl vzpamatovat.

Yutu měřil na výšku 1,5 metru a vážil 140 kilogramů. Krátce po přistání sjel z rampy přistávací sekce Chang’e a začal se zkoumáním svého okolí. Díky georadaru nám poprvé umožnil podívat se pod povrch Měsíce na jeho geologii. Dříve jsme si mysleli, že na povrchu se nachází poměrně silná vrstva regolitu a pod ním vrstva čediče, vzniklého vulkanickou činností. Yutu však na místě svého zkoumání našel jen tenkou vrstvu regolitu a několik silnějších vrstev čediče. To znamená, že geologická aktivita na Měsíci probíhala ještě dříve než před třemi miliardami let, což posouvá naše představy o aktivitě na Měsíci minimálně o půl miliardy let k současnosti. Zdá se, že ještě v poměrně nedávné geologické minukosti měl Měsíc aktivní činnost magmatu blízko jeho povrchu. Alespoň tedy v oblasti Mare Imbrium, kde mise působila. Navíc se díky georadaru také zjistilo, že materiál, nad kterým Yutu projížděl, byl odlišný od toho, který nalezly výpravy Apollo. Díky tomu se zdá, že geologické složení Měsíce je zajímavější, než jsme mysleli.

Celá mise zatím přinesla něco přes 7 TB dat, která čínská agentura postupně uvolňuje k průzkumu světovými odborníky. Data samozřejmě přednostně projdou průzkumem čínských vědců a až posléze jsou uvolněna.

Zatímco některé přístroje na Chang’e 3 budou dále poskytovat vědecká data, v Číně se chystá další mise. Záložní kus původně určeny pro Chang’e 3, kdyby neuspěla, bude použit pro misi Chang’e 4, při které přistane lander s vozítkem na odvrácené straně Měsíce. Pro příjem dat bude sloužit samostatná družice, která bude zajišťovat translaci signálu z měsíčního povrchu k Zemi. Obě mise by měly startovat v roce 2018. O pár let později se pak chystá mise Chang’e 5, která by měla na Zemi doručit odebrané vzorky.

Kosmický přehled týdne:

Rusko vydalo nové video, které představuje jeho plány na misi k planetě Jupiter. Součástí mise má být i přistávací lander pro měsíc Ganymedes. Ve videu se hovoří o startu v roce 2023, což je velmi odvážný termín. Budeme misi držet palce.

Velitel Mezinárodní vesmírné stanice Jeff Williams a astronautka Kate Rubins provedli v tomto týdnu podrobnou zkoušku skafandrů, které budou potřebovat za čtrnáct dní pro 19. výstup z ISS, během kterého bude dokončena instalace dokovacího adaptéru IDA-2, který dovezla soukromá zásobovací bezpilotní loď Dragon. Tento adaptér umožní dokování soukromým pilotovaným lodím. Zároveň probíhají poslední přípravy na závěrečné finále studentské soutěže, kde měli studenti za úkol vytvořit programy pro dva staniční malé vznášející se satelity, které jsou schopny uvnitř stanice ve stavu beztíže pohybu. Studenti mají možnost programovat jejich pohybový algoritmus a pak pod dohledem astronautů dojde k vyzkoušení, jak jejich programy fungují.

V Číně pokračují přípravy na vynesení orbitální stanice Tiangong 2 a vyslání pilotované lodě Shen Zhou 11. Na kosmodrom už dorazily i dvě rakety CZ-2F, které poslouží pro jejich vynesení. Zde si můžete pustit, jak pokračují přípravy. Stanice by měla být vynesena už na podzim, v zimě pak vyrazí pilotovaná loď.

V Číně ještě zůstaneme. 4. srpna došlo k úspěšnému vynesení telekomunikační družice Tiantong 1, kterou vynesla raketa CZ-3B. Jedná se o vůbec první telekomunikační čínskou družici sloužící pro šíření mobilního signálu. Video z přípravy i startu si můžete prohlédnout níže.

https://www.youtube.com/watch?v=2VwERnz-j60

SpaceX se aktuálně připravuje na další start, který by měl přijít 14. srpna, při kterém bude vynesena družice JCSAT-16 . Start budeme Živě a česky komentovat. Přistání prvního stupně by mělo proběhnout na plošinu OCISLY. Další start pak přijde zřejmě 3., nebo 4. září, při kterém raketa Falcon 9 vynese Amos-6. První stupeň pro tuto misi již prodělal statický zážeh na standu v McGregoru.

Chcete si vyzkoušet řízení vozítka Curiosity? Ale ano, můžete si to vyzkoušet, stačí se podívat na hru, kterou vydala NASA.

Přehled z Kosmonautixu:

I právě doznívající týden jsme vám každý den připravili dva články, týkající se kosmonautiky. V pondělí jsme začali uvedením nového seriálu Vesmírná architektura, který nás vezme na rýsovací prkna návrhářů kosmických lodí a stanic. První srpnový den jsme bohužel museli ukončit kampaň na knihu Vesmírné osudy, v rámci které přišlo neuvěřitelných 143 820 korun, za což vám ještě jednou děkujeme. Úterý už tradičně patří seriálům a tak jste si mohli přečíst napínavý čtvrtý díl seriálu o kosmické stanici Skylab. Tradiční měsíční souhrn nejdůležitějších událostí v kosmonautice vám i za červenec shrnul náš nejstarší video seriál Vesmírné výzvy. Velmi zajímavé téma zániku satelitů v atmosféře naší planety vám ukázal článek Keď padajú satelity. V sobotu 10. září se i vy budete moct zapojit do debat pořádaných Evropskou kosmickou agenturou. Nová ruská rodina raket Angara se konečně dočkala příslibu první komerční zakázky. Neúnavný sluneční pozorovatel SDO byl stižen poruchou, která nám na několik dní zachovala okamžik přechodu Měsíce přes Slunce z pohledu sondy. V letním seriálu Top 5 jsme se tentokrát podívali na pět nejzajímavějších plánů soukromé společnosti SpaceX. U SpaceX jsme zůstali i v dalším článku, kde jste se mohli dočíst o znovupoužitém tahači z doby raketoplánů. Neúnavný dříč Opportunity si připsalo 4455 Sol na Marsu a další dva roky služby do budoucna. Armádní satelit MUOS 5 potkaly problémy, které možná přeci jen půjdou vyřešit.

Snímek týdne:

Společnost Virgin Galactic již několik let usiluje o to, aby začala s turistickými suborbitálními lety na okraj vesmíru. V roce 2014 však její zkušební malý raketoplán VSS Enterprise potkala nehoda, která vznikla jedinou chybou ovládání posádky. Společnost to však zatím nevzdala a tento týden byl vyvezen pro účely fotografování nový exemplář určený pro testy, který prodělal některá vylepšení, a nyní snad již testy budou moci být dokončeny. Nový malý raketoplán nese jméno VSS Unity.

Video týdne:

Vozítko Curiosity, pohybující se po kráteru Gale na Marsu oslavilo čtvrtý rok výzkumu Rudé planety. Přiložené video shrnuje v krátkosti nejzajímavější okamžiky a milníky jeho výzkumu.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://blogs.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/yutu1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/yutu2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/08/change3_1.jpg
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/t31.0-8/13920303_10208719441057147_4985555051052409870_o.jpg